Po tomto zářijovém reprezentačním srazu některé fotbalové fanoušky nejvíce zaujalo obsazení brankáře po zranění Tomáše Vaclíka v první minutě kvalifikačního utkání v Belgii po nepovedené malé domu od obránce Filipa Kaši.
Na první pohled nominace brankářů na tyto dva kvalifikační zápasy (s Běloruskem doma a s Belgií venku) a jedno přátelské utkání doma s Ukrajinou nebyla nijak překvapivá. Jenomže už teď je jasné, že oba dva kvalifikační zápasy by odchytal Tomáš Vaclík a domácí přátelské utkání s Ukrajinou v Plzni by dostal příležitost domácí brankář Jindřich Staněk. Na tom by nebylo nic divného, pokud ovšem tento gólman po zranění v letní přípravě neodchytal pouze jeden soutěžní zápas a hned na to byl povolán do reprezentace.
Co vedlo Jaroslava Šilhavého k této pro mnohé příznivce našeho týmu dosti nepochopitelné nominace, to ví jen on sám. Jako třetího brankáře povolal trenér české reprezentace Filipa Nguyena, velkou oporu mužstva z Uherského Hradiště, který podává od začátku sezóny výborné výkony a má velký podíl na čtvrtém místě tohoto týmu po šesti odehraných kolech. Jistě, už nominace do národního týmu je velké vyznamenání, ale kdyby se vše odvíjelo tak jak to mělo vypadat, tak by se sice vznášela ve vzduchu otázka, proč chytal v Plzni Jindřich Staněk, ale dalo by se to pochopit, no protože momentálně hájí barvy tohoto klubu.
Situací, která zůstává pro některé příznivce hodně nepochopitelná, je ta, že při již zmíněném utkání v Belgii a nešťastné zranění naší brankářské jedničky v první minutě utkání dostal příležitost Jindřich Staněk a ne Filip Nguyen, Jeden soutěžní zápas stačil a pět výborně odchytaných zápasů ne? Velmi podivné rozhodnutí trenéra české fotbalové reprezentace, které mnoho příznivců nechápalo. Není to spíše tím, že z Uherského Hradiště je mnohem dále do Prahy, než z Plzně?
Jistě, jak už jsem napsal nominace do reprezentace je velká čest, ale fotbalovému brankáři Slovácka by mělo být už teď jasné, že může chytat skvěle jak chce, ale vždycky bude až ten třetí v řadě. Tento reprezentační sraz by měl být pro gólmana Slovácka velkým poučením. Měl by se soustředit na další, věřím tomu, velké výkony ve svém Slovácku a případnou další nominaci brát s velkou rezervou. Trenér Jaroslav Šilhavý mu totiž názorně ukázal, že ani skvělé výkony v naší ligové soutěži, nemusí být vstupenkou do branky našeho reprezentačního týmu. O tom totiž rozhodují jistě nějaké další okolnosti. Jaké? O těch ví snad jen náš reprezentační trenér.
