Na co čeká FAČR – asi až vypadneme z baráže.

Dva poslední zápasy naší reprezentace v říjnu ukázaly českou reprezentaci ve velmi špatném světle a nutí to k velkému zamyšlení. Jeden je pohled z hlediskaných výsledků a druhý pohled z hlediska předvedené hry,která není ideální.

Velmi špatný obrázek současného stavu naší reprezentace ukázal už první zápas s Walesem. Konečná remíza je podle průběhu zápasu asi spravedlivá, i když hlavně ke konci zápasu chtěli vyhrát překvapivě hostující Velšané a ne domácí Češi. Hlavní problém byl totiž ten, že všichni hostující hráči za to, že byli nominováni se chtěli odvděčit výkonem,který tomu odpovídal. Prvním atributem byl pohyb po hřišti. Pro hostující mužstvo nebyl žádný míč ztracen a bojovalo ze všech svých sil. No a hlavně kombinovalo mnohem lépe, než český tým. To bylo pro naše fotbalisty asi největší překvapení, protože určitě očekávalo, že mužstvo z „Ostrovů“ bude urputně bránit a nakopávat míče do našeho pokutového území. Ovšem opak byl pravdou.

Na druhou stranu některým našim hráčům jakoby asi stačilo, že byli nominováni do reprezentačního výběru, ale chuť porvat se o vítězství chyběla a podle toho to tak dopadlo. Navíc se nám vyskytla velká možnost, kdy jsme na začátku druhého poločasu vstřelili gól po obrovské chybě hostujícího gólmana, která nezpracoval malou domů a nechal balon projít do vlastní branky. Naši reprezentanti místo toho, aby soupeři přidali třetí gól, která by utkání asi definitivně rozhodl, tak se spokojili s tím, že zalezli do fotbalové ulity a myslel, že to bude stačit. Ovšem tak dlouho jsme si koledovaly o vyrovnávací gól, až jsme ho dostaly a mohly jsme být rádi, že jsme neprohráli.

Ve druhém zápase zápase v Kazani s Běloruskem, jsme povinně zvítězili 2:0, ale výkon nebyl o moc lepší než s Walesem. Naštěstí Bělorusové byli impotentní v útoku a branku by nevstřelili snad ani do půlnoci. Na výkonu našeho týmu bylo opět zarážející, že v pohybu byl většinou pouze hráč, který byl u míče a ostatní ho se zájmem sledovali a když dostali přihrávku, tak většinou stáli na místě a tím pádem měl soupeř dost času, aby svoji obranu zformoval.

Za velmi špatné výkony v obou zápasech je samozřejmě odpovědný trenér Jaroslav Šilhavý, Ten musí nominovat takové hráče, kteří jednak mají formu, pravidelně hrají ve svých klubech a jednak jim nestačí, že jsou v reprezentaci, ale musí se výkonem na hranici svých možností snažit. aby dokázali, že jsou v našem národním týmu zaslouženě. Příkladem jim mohou být fotbalisté Walesu. Pokud naši reprezentanti se nebudou prezentovat nasazením, napadáním soupeře celém hřišti a hlavně vůlí se porvat o co nejlepší výsledek, tak nemáme v nadcházející baráži šanci.

No a co na to řekne výkonný výbor v čele s jeho předsedou Petrem Fouskem? Jim se tyto dva zápasy líbily? Jistě na nadcházejícím zasedání tohoto výkonného výboru se to určitě bude řešit. No a není čas na radikální řešen? Jistě,jde o to, že se ztratily dva body s Walesem, ale také jde o to jakým způsobem tým tyto dva zápasy odehrál. Vypadalo to tak, že mnohým stačilo, že tu pozvánku reprezentovat Česko republiku dostali a úplně jim to stačilo. No ale to je žalostně málo. Český fotbalový fanoušek nemá vůbec dobrý pocit z těchto dvou zápasů a jistě by chtěl naši reprezentaci vidět v lepším fotbalovém světle.

Je současný trenér naší reprezentace schopen když povolá své vyvolené fotbalisty do reprezentace, je přesvědčit nominované fotbalisty, aby podali výkon na hranici, nebo i nad svých současných možností, anebo toho schopen není? Vypadá to že ne a podle toho by měl výkonný výbor jednat.