„Ty krávo, kam to dáváš? No bych snad vybral i já. Bože to jsou… Jeď, jeď… Do h…“ Pokud tipujete, že cituji z nějaké drsnější detektivky nebo akčního thrilleru, tipujete špatně. Pravda je prostá: MUŽ se dívá na olympiádu.
Moje kamarádka měla v červenci narozeniny a manžel jí připravil překvapení. Pod tajemným: ve čtvrtek odpoledne buď od dvou doma, si představovala romantický výlet zakončený večeří, vyjížďku na kolech (na otlačené sedací části od cyklistického sedla tedy nic romantického nevidím, ale moje kamarádka jezdí na kole ráda a často a proti gustu…), návštěvu wellnes…
Omyl. Ve čtvrtek přišel montér, aby na střechu umístil zcela novou satelitní anténu, která umožní příjem asi dvou milionu programů, z toho milion devět set devadesát devět tisíc devět set devadesát sportovních, čtyři pornokanály a zbytek to, na co se dívá jen omezený vzorek populace. Kamarádčin manžel dorazil s kytkou od benzínky, krátce po odchodu montéra.
„Už to máme? To je něco, viď,“ raduje se manžel. „Pojď se na to podívat, Nova Sport, Digi – tam každý týden dávají Premier League, španělská, uvidíme Barcelonu…“
„No to jsem si vždycky přála,“ praví zkroušeně přítelkyně a zdá se, že začne plakat. To muže přece jen zarazí.
„Ty nemáš radost? A já si myslel, jak tě překvapím.“
„To se ti teda povedlo.“
„Ale je tam i spousta kanálů o vaření,“ snaží se muž napravit svůj malý sportovní přešlap.
„Víš, že vařím nerada,“ pípne kamarádka.
„To tě začne bavit,“ dí přesvědčeně muž. „S tímhle je to úplně něco jiného. A recepty ti dávají i na teletextu. A navíc, máme zaváděcí cenu. Byla akce.“
„Asi se lidi v létě moc nedívají, jezdí na dovolenou…“ konstatuje smutně kamarádka.
Její muž doslova strne na to strašnou nevědomostí.
„Miláčku, bude olympiáda!“
Za pár dní nám přišel mail od naší společné kamarádky:
Holky, kam vyrazíme? Začíná olympiáda!
Byly jsme na výstavě, v kině, v letním divadle na Hradě, na koncertě a třikrát na víně. Cyklistický výlet jsme razantně zamítly.
Satelitní příjem je kvalitní. Další poděkování patří Lukáši Krpálkovi, Ondřeji Synkovi, Jiřímu Prskavcovi, Petře Kvitové, Lucii Šafářové, Báře Strýcové a desítkám dalších za jejich medaile nebo jen úsilí o ně. Škoda, že už je konec.
