Péče o děti v Norsku coby právní anomálie
Mezi důvody, proč člověk v Norsku celkem rád platí daně (přímé daně jsou tu OK, to různé dodatečné poplatky a nepřímé daně jsou horší) je ten, že pokud člověk má se státem téměř jakékoliv řízení, tak ví, na čem je. Vztah státu a občana je v tomto případě hodně blízko smluvnímu vztahu poskytovatele a klienta, občan se může podívat do legislativy a brát je podobně, jako smlouvu, kterou mu předloží mobilní operátor. Zkrátka jasně vymezené vztahy, povinnosti či podmínky. Žádné „snad mi to dovolí“. Zkrátka splním-li podmínky, dovolí to. Nesplním-li podmínky, nedovolí to a můžu nadávat tak maximálně sobě, že jsem podmínky nesplnil.
Několik příkladů – začněme od toho nejvyššího, žádosti o občanství. Chce-li člověk norské občanství, tak se podívá na Zákon o norském občanství a v § 7 všechno tam najde. Je tam osm různých podmínek, které když člověk splní, a rozvědka nebude mít podezření, že udělení občanství není v zásadním rozporu se zahraniční politikou státu, může si rovnou jít pro pas. Nikdo nic nerozhoduje, neposuzuje, zkrátka pravidla jsou jasná a každý se může svobodně rozhodnout, jestli půjde dobrovolně plnit dané podmínky, nebo nikoliv, ještě před tím, než se do Norska vůbec vydá. Takhle nějak si představuji správný vztah občana a státu. Jen tak pro srovnání, chce-li někdo občanství v Česku, tak se opět podívá do Zákona o státním občanství ČR, zjistí v § 12, že na udělení není právní nárok, že to lze pouze tehdy, je-li člověk (§ 13(1)) „integrován do společnosti… z hlediska rodinného, pracovního nebo sociálního“ s dovětkem podobným jako v Norsku (§13(2)), že nelze udělit občanství žadateli, který ohrožuje bezpečnost státu (a podobné další hodnoty) a pak seznamem podmínek v §14, které jsou ale plné vágních výrazů, které lze interpretovat velmi různým způsobem, takže když o žádosti poté někdo rozhoduje – a jen tak mezi námi, nemusí se z toho zodpovídat – může občanství udělit či neudělit čistě na základě vlastních dojmů či sympatií/antipatií, takže člověk může strávit poctivým životem v Česku klidně i 10 let, aby ho pak stát obrazně řečeno kopl do zadku.
Velmi podobným způsobem, jako v případě udělování občanství, pracují norské úřady v jiných případech. Nikdy neslyšíte policistu s kýmkoliv debatovat o tom, jakou blokovou pokutu vyměří. Policista zaznamená přestupek (například rychlost o 11 km/h vyšší, než je limit), podívá se, jestli to bylo v zóně pod nebo nad 60 km/h, podívá se do kolonky „od 10 do 15 km/h přes limit“ a číslo, které tam je, napíše na pokutu. Žádná diskuse, žádné výmluvy, nic ve stylu „svítilo mi sluníčko na tachometr a přehlédl jsem, že jedu rychle, ale já se polepším“. Stejně se v Norsku vyřizuje stavební povolení, či jakákoliv žádost o cokoliv, co má stát poskytovat. Zkrátka čistě, jasně, přehledně.
No a pak se člověku narodí dítě a zjistí, že je plno věcí, které jsou „dobrovolně-povinné“, „důrazně doporučované“ (s dodatkem, že nebude-li se člověk doporučením řídit, „může to mít důsledky, ale také nemusí“) a vymáhané podle toho, kdo to posuzuje a jakou má zrovna náladu. To si pak člověk najednou přijde jako v docela jiném světě – je tohle opravdu to Norsko, které do té doby znal? Jak to, že najednou neví, jak se má chovat a neví, jaké jeho chování bude mít důsledky, v zemi, kde je jinak všechno tak hezky a jasně řečeno? Pokud někdo dává do kontrastu postkomunistickou Evropu a Norsko jako svět zaostalý a vyspělý, což bohužel nemálo publicistů a novinářů dělá, zcela nechápu, proč nevidí, že zrovna v těchto otázkách je právní jistota v Norsku spíše podobná postkomunistické Evropě, než Norsku samému. Kritizuje-li člověk tuhle podivnou praxi, nekritizuje Norsko, kritizuje naopak poměrně výraznou, ba co dím, až neuvěřitelnou anomálii. Za sebe říkám, že mě, jako rodiče, tento ostrůvek předpisů/nepředpisů, vágnosti, nejasnosti a nejistoty, jaký je vztah mezi mnou a státem, nemile překvapil. Není totiž podobný ničemu, co jsem do té doby o fungování Norska poznal.
Andrej Ruščák
Jaké to je, být liberální patriot?
Z projevů pokrokářů to kolikrát vypadá, že být patriot a liberál se navzájem vylučuje. Že člověk nemůže být hrdý na to, odkud pochází. Nejlepší odpovědí na takové myšlenky je vlastní vyznání – a zde je to mé.
Andrej Ruščák
Macronovo volání po reformě aneb jak vznikají české fake news
Emmanuel Macron prohlásil, že chce omezení pro vyslané pracovníky, aby nedělali nekalou konkurenci v zemi, kde pracují. Česká média to nepochopila a vytvořila fámu ve stylu „Macron nás ve Francii nechce“. Jenže to jsou fake news.
Andrej Ruščák
Otevřený dopis premiéru Sobotkovi
Jsem naprosto pobouřen implikací ČSSD, že měsíční plat nad 50 tisíc hrubého znamená „bohatství“; ČSSD evidentně neví, jaké jsou v Praze cenové poměry. Návrh reformy se nedá chápat jinak, než jako válka vyhlášená Praze a Pražanům.
Andrej Ruščák
O norském antisemitismu
Zatímco ve většině západní Evropy za antisemitismem stojí místní levice maskující se odporem k Izraeli nebo muslimští přistěhovalci, v Norsku stále žije takový ten lidový antisemitismus, jehož v Německu zneužil Adolf Hitler.
Andrej Ruščák
Jak učinit Česko opět velkým
„Velikost“ společnosti je věc ošemetná, protože má setrvačnost přesahující délku našich životů. Postavit bohatou a úspěšnou společnost lze, ale až pro naše vnoučata. A to pouze za určitých podmínek.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 211
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6414x
Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz
***
');
//-->
(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){
(i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o),
m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m)
})(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga');
ga('create', 'UA-73590340-1', 'auto');
ga('send', 'pageview');