Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Už je tady zas

Napadlo vás někdy, co by se stalo, kdyby se Adolf Hitler objevil v současnosti v Německu Angely Merkel?   

V kontextu toho, co se děje v Evropě, vzpomněla jsem si na knížku, kterou jsem před nedávnem četla. Beletrii si šetřím na důchod, ale tohle jsem musela přelouskat, protože mě chytil název a námět: „Už je tady zas.” Představte si, že Hitler neumře, ale jen usne, a probudí se v současném Německu... Jo, je to sci-fi, ale myšlenka sama o sobě rozhodně zajímavá. Už proto, že obavy z agresivních projevů nacionalismu se v reakci na migrační vlnu začínají projevovat víc než kdy předtím.  Ale kde je hranice mezi zdravým vlastenectvím a jedovatým náckovstvím? 

Autor knihy Timur Vermes nastudoval Hitlerovu rétoriku a styl, takže kniha je psaná „ich formou” s pořádnou dávkou egoismu. To sebou nese spoustu humorných situací. Sledovat, jak se Hitler snaží orientovat v moderní době, je vtipné i poučné zároveň, protože autor do textu nenápadně vkládá myšlenky, které poukazují na stav dnešní společnosti. Jak je například Adolf překvapen, když si jde nechat vyčistit oblek do turecké! čistírny... Jeho kritickému oku neunikne ani současná kancléřka, která podle něj vypadá jako „kdyby Göringovi z pupku vypadla.“ Poté, co zhodnotí neutěšený stav současného Německa, rozhodne se opět vstoupit do veřejného prostoru. Potýká se ovšem s jedním zásadním nedorozuměním. Lidé pochopitelně netuší, že Hitler je skutečný, ale považují ho pouze za zdařilého imitátora. Jeho chování jim sice přijde bizarní, avšak ne pohoršlivé. Je to přece jen hra, ne? Jak proto koho... Hitlerovi se daří pronikat stále víc a víc do lidských mozků i srdcí, a prakticky tak opakuje to samé, co se mu dařilo před osmdesáti lety. Musí sice trochu bojovat s elektronikou, naučit se používat mobil, televizi a interlet (ano, Hitler si internet pojmenoval takto), ale postupně se stává úspěšným. Je totiž výborný řečník a chytrák, svým způsobem velmi okouzlující, který zná řešení všech problémů.
Vybrala jsem dvě pasáže, které jsou hned v úvodu a vtipně nastiňují, jak bude pro Hitlera těžké, rozkoukat se v moderním světě:

Ležím na zemi. Rozhlédnu se. Kolem se povaluje všelijaké neřádstvo...Slyším hlasy a opakované údery, podívám se tím směrem, zvuky se nesou od skupiny chlapců hrajících kopanou. Nejsou to žádní prckové, čtrnáct už jim jistě bylo, na Volksturm jsou ale ještě mladí, nejspíš budou v Hitlerjugend. Ted‘ však očividně nejsou ve službě, nepřítel si zřejmě vybral oddechový čas.
Posadil jsem se. Látka mé uniformy byla něčím silně cítit, zřejmě nějakým palivem. Snad se mi Eva pokoušela uniformu vyčistit, použila ovšem přehnané množství technického benzínu, člověk by řekl, že na mě vylila rovnou celý kanystr. Ona sama tady nebyla, ani nikdo z mého štábu. Oklepal jsem si z kabátce nejhorší špínu, když v tom jsem zaslechl něčí hlas.
„Hele, vole, čum!”
„Ty vole, co je to za ubožáka?”
Tři členové Hitlerjugend zjevně při pohledu na mě zcela příkladně poznali, že potřebuji pomoc. Přerušili hru a uctivě se ke mně blížili. Jejich respekt byl zcela pochopitelný, spatřit z bezprostřední blízkosti Vůdce Německé říše, na prázdném pozemku obvykle používaném ke sportu a posílení tělesné zdatnosti, mezi pampeliškou a sedmikráskou, takový zážitek představuje i pro mladé, ještě ne zcela zralé muže neobvyklý zvrat v obvyklém denním rytmu, přesto ke mně ten malý hlouček spěchal podoben chrtům, připravený pomoci. Mládí je naše budoucnost!
Hoši se shromáždili kousek ode mě, a pak na mě obrátil největší z nich, zřejmě kameradschaftsführer: „Všecko v pohodě, mistře?” 
Navzdory svému znepokojení jsem si nemohl nepovšimnout, že zcela vynechal německý pozdrav. Přesto jsem si uhladil kabátec uniformy a oprášil kalhoty. Pak jsem si odkašlal: „Kde je Bormann?”
„To má bejt jako kdo?”
Bylo to k neuvěření. 
„Bormann! Martin!”
„Neznám. To sem nikdy neslyšel. A jak jako vypadá?”
„Jako reichsleiter, zatraceně!”
Bylo to nanejvýš neobvyklé. Nacházel jsem se sice zjevně v Berlíně, ale podle všeho mě okradli o kompletní vládní aparát. Musel jsem se zorientovat. Areál, kde jsem se nacházel, mohl ležet v kterékoli části města. Postačí ale vyjít na ulici, přerušení palby trvalo zjevně už delší dobu, takže by se tam měl pohybovat dostatek chodců a drožkářů, kteří mi ukáží cestu.
Členové Hitlerjugend mě zřejmě neshledali dostatečně bezmocným, zdálo se, že se chystají opět pustit do hry. V každém případě se největší z nich naklonil ke svým kamarádům, takže jsem si mohl přečíst jméno, které mu matka našila na vskutku křiklavý sportovní trikot.
„Příslušníku Hitlerjugend Ronaldo! Jak se dostanu na ulici?” 
Reakce byla prachmizerná, musím říci, že oddíl snad ani nezbystřil. V duchu jsem si udělal poznámku „propustit Rusta” nebo „zbavit se Rusta.” Ten chlapík byl v úřadě od roku 1933 a zejména ve vzdělávacím systému nemá takový šlendrián místo! Jak má mladý voják vítězně vpochodovat do Moskvy, do srdce bolševismu, když nepozná ani vlastního velitele...!

...Uslyšel jsem troubení, tření gumy o asfalt a pak se na mě kdosi obořil.
„Sakra, dědku, přeskočilo ti? Nebo seš slepej?!”
„Já…prosím o prominutí…” vykoktal jsem polekaně a zároveň s úlevou. Vedle mě stál cyklista, alespoň tenhle pohled mi byl poměrně známý, dokonce hned dvojnásob. Stále jsme byli ve válce, muž měl na sobě ochrannou helmu, předchozími útoky zřejmě silně poškozenou, ba vlastně úplně proděravělou…

Kniha je velmi čtivá (a rozhodně lepší než stejnojmenný film), čtenář v ní najde mnoho narážek na současnou (resp. šest let starou) politickou situaci, na sílící multikulturalismus i opoziční nacionalistické tendence. Byť je psána v kontextu německé mentality, českého čtenáře by to nemělo nijak rušit. Je to jedna z mála satirických knih, která vyvolá mimo humoru i podnět k vážnému zamyšlení. Kde je hranice tolerance? Kde stojí "pravda?" Existuje nějaký jediný "správný" názor? Máme se bát migrace nebo xenofobie? Je možné nalézt zlatou střední cestu? Vyřeší současnou politicko-kulturní situaci radikální řez v podobě novodobého Hitlera, který tvrdí, že „všechno nebylo jenom špatné...?" 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Andrea Novotná | sobota 23.9.2017 13:35 | karma článku: 22,43 | přečteno: 979x
  • Další články autora

Andrea Novotná

Vzkaz chvilkařům, kteří mne chtějí obracet na svou víru

Článek z minulého čtvrtka Proč už nejsem chvilkařkou vyvolal bohatou diskuzi. Během týdne jsem se střetla s tolika názory, až z toho šla hlava kolem. Jednu věc se však potvrdila: Chvilky? Díky, raději rozum

18.6.2020 v 17:08 | Karma: 43,58 | Přečteno: 2990x | Diskuse| Politika

Andrea Novotná

Proč už nejsem chvilkařkou

Tohle se mi nepíše snadno. Fakt ne. A jsem si vědoma, že určité lidi tím bodnu. Ale oni taky bodli mě... Vždy totiž zamrzí, když si nějaká skupina přivlastní právo na neomylnost a odsoudí a zavrhne ty, kdo mají jiný názor.

11.6.2020 v 17:12 | Karma: 49,16 | Přečteno: 41428x | Diskuse| Politika

Andrea Novotná

Vánoční transformace

Vánoce máme spojeny s láskou, rodinou a blízkostí. Jak to ale taky může dopadnout, když trávíte nejkrásnější svátky v roce sami?

4.1.2020 v 18:27 | Karma: 21,63 | Přečteno: 899x | Diskuse| Společnost

Andrea Novotná

O Mirkovi a zlatokopce

Aneb co všechno je chlap schopný udělat pro jednu ženskou... Tenhle příběh se stal mému kamarádovi.

21.7.2019 v 15:38 | Karma: 36,31 | Přečteno: 3501x | Diskuse| Společnost

Andrea Novotná

Černá labuť v nás

Možná jste ten film s Natalií Portman také viděli. Herečka za věrohodné ztvárnění hlavní role dostala Oscara...

23.6.2018 v 9:43 | Karma: 15,28 | Přečteno: 474x | Diskuse| Kultura
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní

23. května 2024  20:03,  aktualizováno  22:32

Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...

Vrátíme věk odchodu do důchodu, přes 65 let nejede vlak, řekl Babiš

28. května 2024  5:59,  aktualizováno  15:39

Přímý přenos Důchodovou reformu podle představ současné vlády Petra Fialy začali na mimořádné schůzi schvalovat...

Šestadvacetiletý Patrik je po nehodě v bdělém kómatu. Sbírka má zajistit rehabilitace

28. května 2024  15:29

Patrik měl v září 2021 vážnou autonehodu, po níž skončil ve vigilním kómatu. Díky neúnavné péči...

Muži se při čištění rozjelo auto, svezlo se k sousedce přes plot a zabilo jí psa

28. května 2024  15:25

Neobvyklá nehoda se stala v Horšovském Týně na Domažlicku. Muži se tam na pozemku během čištění...

Etnické napětí propuklo naplno. Nová Kaledonie a Kanakové na vlastní kůži

28. května 2024  15:22

Premium Po desítkách hodin v letadle, na cestě z bezmála 17 tisíc kilometrů vzdálené Paříže, je to pro...

7 tipů, jak na citlivé zuby v těhotenství
7 tipů, jak na citlivé zuby v těhotenství

Hladina hormonů v těle se v průběhu těhotenství mění stejně jako chutě a jídelníček. Mnoho těhotných také trápí časté nevolnosti. Následkem toho...

  • Počet článků 19
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 5017x
Podnikám, jsem členkou ODS a studuji bezpečnostní politiku.

Zajímá mě svět, lidé, veřejné dění. Píšu, abych se podělila o názory, postřehy a dojmy. 

 

 

Seznam rubrik