Mužští přátelé? Asi mě blbě genderově vychovali...
Na úvod - promiňte, rodičové. To alibistické odůvodnění v názvu článku není myšleno nikterak zlobně, naopak, vždy ho vyslovuji s pýchou. Vklad, který mi byl dán specifickým rodičovským přístupem, se mi totiž v životě mnohokrát kladně zúročil. Ale teď k té příhodě...
Seděla jsem v oblíbené kavárně, kam chodím se svými kamarády. Už jsem tam byla s Jirkou, Jirkou č.2., Honzou, Honzou č.2., Martinem, Láďou, Kryštofem, Petrem, Petrem č.2., Petrem č.3., Kájou, Liborem a Pavlem (snad jsem na nikoho nezapomněla). V kavárně obsluhuje chlápek, který už tam je snad věky věků (no, minimálně od té doby, co jsem tam začala chodit, tj. cca před pěti lety). Snad tedy nabyl dojmu, že po takové době už jsem štamgast, a může si ke mě dovolit familiérnost. Když přišel pro objednávku, významně se rozhlédl a pravil: „Tak dnes bez partnerů?"
Jakože na svých seminářích učím lidi i slovní sebeobranu, tohle byl přesně ten moment, kdy jste absolutně nepřipraveni. Nečekáte, že popíchnutí by mohlo přijít v útulné kavárně při hudební kulise francouzského šansonu. A to jsem vyrostla na rčení: Kdo je připraven, není překvapen! V tu chvíli jsem se však nezmohla na pádnou odpověď. V takových případech jde o setiny vteřin, aby protiútok měl žádanou sílu (no, jako v klasickém boji prostě). A cenný čas už vyprchal. Proto jsem sáhla po technice, které říkám "útok laně." Podívala jsem se na kavárníka s doširoka otevřenýma očima, ve kterých se zračilo jediné: Proč? A vydržela tak několik vteřin. Chlápkovi zmizel z tváře žoviální úsměv a vystřídaly ho rozpaky.
„Omlouvám se, slečno. To bylo blbý."
Stále jsem na něj upírala pohled. Ten bezbranný a přitom lehce vyčítavý pohled typu „proč mi tohle děláš?"
„Omlouvám se." Chlápek přede mnou postával jako školák, kterého chytili při kouření na záchodech.
Začalo mi ho být líto, ale věděla jsem, že kdybych mu teď odpustila, celé bych to pokazila. Tichým hlasem jsem si objednala kafe a sklopila zrak na papíry, které jsem měla rozloženy k práci. Kavárník asi chtěl ještě něco říct, ale když viděl, že si ho nevšímám, mlčky odešel a až do konce se mi omlouval. Držela jsem pohled laně a při odchodu ho nechala v nejistotě, jestli ještě někdy přijdu...
Během kavárenské siesty jsem však místo práce přemýšlela o tom, jak na lidi působí, když se žena přátelí s mnoha muži. Protože když bych to měla spočítat, kamarádky mám všehovšudy dvě, možná tři, kdežto kamarádů - to bych musela počítat fakt hodně dlouho...Kam moje paměť sahá, vždy to byla mužská společnost, ke které jsem inklinovala. Už ve druhé třídě si děcka myslela, že chodím s Milanem, ale celé naše chození spočívalo v tom, že jsme se navzájem vyprovázeli domů. Naši byli v pohodě, ale učitelé a jiní lidé z toho byli, mírně řečeno, v rozpacích. Nějak nedokázali pochopit, že radši budu kamarádit s Milanem, se kterým můžu podnikat bojové hry a hrát si na špiony, než trávit čas s Anetkou paráděním před zrcadlem. Tak se to táhlo celou základku, která byla ještě poměrně nevinná. Pak se to přehouplo přes gymnázium, kde už ty vztahy míří k intimnější rovině - a byl problém. Každou chvíli mě někdo někde viděl s někým jiným, a tak vznikaly hrozné zkazky o mé morální zkaženosti a Bůh ví čem ještě. A se střídavou intenzitou se tak děje dodnes. A přitom je to tak nevinné.
Prostě mi mužská společnost vyhovuje víc. Je plná síly, energie, iniciativy. Muži řeší věci, které mi přijdou mnohem zajímavější, než recept na bábovku nebo nejnovější typ laku na nehty (a to umím péct a nehty mám taky upravený!). Muži bývají konkrétní, přímočaří, a co je zásadní - kontrolují emoce. Jinak řečeno - nehysterčí. (Aspoň většinou). Že to občas hraničí s cynismem? Nevadí.
V můj neprospěch možná mluví skutečnost, že navzdory tomu, že se ráda a často pohybuji mezi mužskými, nejsem žádná „herdek baba." Nosím šaty, sukně, podpatky a líčení, nemluvím sprostě a dělá mi problém pít pivo. Radši si dávám víno, přijde mi víc „dámské," a chlapi se mi omlouvají, když kolem mě lítají „volové, idioti a č....i." Takže si pořád uvědomují, že jsem jemná křehká žena. A to se mi líbí, tyhle kontrasty. Ne všichni lidé to však chápou. Buď mají ironické poznámky, opovržlivé pohledy nebo rádoby vševědoucí úsměv. Je však něco špatného na tom, že nemám ráda „babinec?"
Do oblíbené kavárny se opět chystám. Tentokrát bych tam měla jít s Martinem. A už vím, jak to udělám. Jestli tam bude zase ten sympatický chlapík, navrhnu mu, aby si s námi dal kafe. Seznámíme se. Po té době, co tam chodím, už by to chtělo. Kamarádů není nikdy dost :-)
Andrea Novotná
Vzkaz chvilkařům, kteří mne chtějí obracet na svou víru
Článek z minulého čtvrtka Proč už nejsem chvilkařkou vyvolal bohatou diskuzi. Během týdne jsem se střetla s tolika názory, až z toho šla hlava kolem. Jednu věc se však potvrdila: Chvilky? Díky, raději rozum
Andrea Novotná
Proč už nejsem chvilkařkou
Tohle se mi nepíše snadno. Fakt ne. A jsem si vědoma, že určité lidi tím bodnu. Ale oni taky bodli mě... Vždy totiž zamrzí, když si nějaká skupina přivlastní právo na neomylnost a odsoudí a zavrhne ty, kdo mají jiný názor.
Andrea Novotná
Vánoční transformace
Vánoce máme spojeny s láskou, rodinou a blízkostí. Jak to ale taky může dopadnout, když trávíte nejkrásnější svátky v roce sami?
Andrea Novotná
O Mirkovi a zlatokopce
Aneb co všechno je chlap schopný udělat pro jednu ženskou... Tenhle příběh se stal mému kamarádovi.
Andrea Novotná
Černá labuť v nás
Možná jste ten film s Natalií Portman také viděli. Herečka za věrohodné ztvárnění hlavní role dostala Oscara...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
- Počet článků 19
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6226x
Zajímá mě svět, lidé, veřejné dění. Píšu, abych se podělila o názory, postřehy a dojmy.