Cílevědomost, motor, který nás pohání vpřed

Je to jedna z nejsilnějších vlastností, která člověka dovede k úspěchu. Můžeme být totiž nadaní, můžeme být talentovaní, můžeme mít skvělé kontakty, vzdělání i kapku toho štěstí, avšak... 

Avšak pokud nám chybí ta jedna ingredience – cílevědomost, budeme svůj úspěch vařit mnohem déle.  A třeba si ho nakonec ani nevychutnáme… 

Cílevědomý člověk se někdy také popisuje slovy jako „houževnatý,” „vytrvalý,” „s tahem na branku…” Je to jistě někdo, kdo má jasnou vizi, ví, co chce, a také je připravený čelit překážkám. Pokračuje i přes obtíže. Je nasnadě, že takový vytrvalec, který si jde za svým cílem je v životě úspěšnější než někdo, kdo má sice hlavu plnou nápadů, ale při prvním problému se ulekne a zastaví. Cílevědomost však také neznamená rigiditu, zkostnatělost. Cílevědomý člověk ví, že nastanou situace, kdy bude nezbytné stát se flexibilním. V jakémkoli podnikání se situace na trhu rychle mění. Je třeba sledovat vývoj. Stejně tak je to v jednání s lidmi. Cílevědomý člověk vezme změny v potaz a přizpůsobí program tak, aby dosáhl svého. Může mnohokrát změnit strategii a taktiku, ale cíl mu stále zůstává na očích a v srdci. Z toho vyplývá, že cílevědomost nemusí nutně znamenat hrubou sílu nebo prvoplánovou dravost. Účinnější jsou někdy jemné diplomatické schopnosti, díky kterým lze úspěšně kormidlovat i v těžko zvladatelných vodách. Životní cíle každého z nás jsou různé. Je efektivní, když je dokážeme jasně pojmenovat a vytyčit ve třech oblastech života - v oblasti osobní, soukromé a profesní.

Osobním cílem je vše, co se dotýká přímo nás samých – dovedností, schopností, kondice, ale i hodnot a vývoje charakteru. Pro někoho tak cílem může být cílem sport až do vysokého věku. Pro druhého to bude celoživotní vzdělávání. Pro dalšího pak třeba péče o morální bezúhonnost…

Soukromý cíl se váže na naše vztahy. Patří sem rozhodnutí pro manželství, single život, nezávazné románky, ale i naše propojení s přáteli a rodinné vazby. Někdo si vytyčí jako cíl usmířit rozhádanou rodinu. Další touží po pěti dětech. A někdo se dětí zcela dobrovolně vzdá.

Profesní cíl se pak točí okolo pracovního života a kariéry jako takové. Uvažujeme o našich vlohách, které by došly naplnění ve vhodném zaměstnání. Zacílíme na společenský status, který chceme zastávat, na příjem, který chceme vídat na výplatní pásce…

Při plánování našich vizí se také vyplatí vzít v potaz analýza předpokladů. To znamená zohlednit věci a myšlenky, které nás na naší cestě jistě potkají. Zcela zásadní je termín. Termín dá našemu cíli časovou hranici. Ze snu se tak stane mnohem konkrétnější záležitost. Některé cíle jsou krátkodobé, měsíční nebo roční. K některým z nich zabere cesta několik let. A pak jsou cíle, které ohraničí až smrt... 

Důležitou položkou v seznamu jsou také investice. Je třeba, abychom ho našich cílů investovali? Většinou zcela určitě. Ať už věci čistě materiální, jako jsou peníze, nebo duševní - čas, pozornost, práce...

Odříkání - nepříliš populární slovo, ale pro cílevědomé lidi součást běžného slovníku. K dosažení cíle je téměř vždy nutno něco obětovat. Cílevědomý člověk dobře zná ty chvíle, kdy ho přátelé stále  lákají za zábavou, ale on dá přednost svému rozpracovanému projektu. Nebo vzdělávání. Nebo rodině. Nebo sobě samému. Samozřejmě je třeba se občas rozptýlit, ale nemělo by se jednat o prokrastinaci - odkládání povinností. 

Zamyslet se nad naší současnou situací je také důležité. Z jaké pozice startujeme? Kde se nacházíme?  A co můžeme udělat pro to, abychom se už dnes nebo zítra posunuli vpřed? Může nám v tom někdo pomoci? 

Na konkrétnost se často zapomíná. A přitom právě ona náš cíl jasně definuje. Je sice hezké, když si teď řekneme, že chceme do léta zhubnout do plavek, ale... Vypovídá to něco konkrétního? Ne. Konkrétní cíl zní: do 1. července 2016 zhubnu 5 kilo a v pase ztratím 3 cm. To už je jasnější, že? V konkretizaci pak můžeme dál pokračovat, např: v úterý a ve čtvrtek budu chodit na hodinu do posilovny, zítra se zajdu zapsat k nutričnímu poradci atd. Konkrétní cíl i kroky k němu jsou zárukou úspěchu. 

Realismus nám pomáhá udržet si nadhled nad situací. Jak moc reálné je stát se během tří měsíců ředitelem pobočky? Pokud se nestane nějaká neočekávaná situace, zřejmě tato rychlost není příliš pravděpodobná. Avšak v horizontu roku či několika let o tom uvažovat můžeme. A každý den také můžeme dělat malé kroky, abychom se k tomuto cíli přiblížili... Lidé si často tyčí časově nebo typově nereálné cíle, což má za následek frustraci a odstoupení z cesty. 

A dostáváme se ke specifikaci. Nakolik se cíl, který jsem si vytyčil, ke mně hodí? Opravdu mám vůdcovské vlastnosti, abych mohl být šéfem? Jsem na kreativního manažera dostatečně tvořivý? Dokážu se svou introvertní povahou obstát v žurnalistickém prostředí? Občas máme představy, které tak úplně nekorespondují s tím, jací jsme. Dost často se také stává, že naše cíle jen naplňují představy někoho jiného - rodičů, partnera, společnosti. Je třeba se zamyslet, nakolik náš cíl vychází z našeho nitra a nakolik je jeho volba ovlivněná zvenčí. 

Když si náš cíl i cestu k němu takto uspořádáme a zformulujeme, vnese to do naší každodenní činnosti více jasu. Ještě lepší než ústní formulace je pak psaná forma. Když si svoje cíle zapíšeme a vizualizujeme, náš mozek je stimulován silněji. A pokud si takto zapsaný seznam cílů pověsíme nad pracovní stůl nebo ho dáme někam, kde ho budeme mít několikrát denně na očích, podvědomě budeme stále myslet na to, čeho chceme dosáhnout. A co je v podvědomí, to má obrovskou sílu. Cílevědomost – ten soubor pracovitosti, píle a houževnatosti, se nám pak do žil vlije téměř sama…