Kdy se z jídla stává nepřítel. Jídlo není jen prostředek k utišení hladu. Tak proč ještě jíme? A kdy dochází k problémům?
Jídlo už dávno není jen prostředkem k uspokojení jedné ze základních fyziologických potřeb - hladu.
Jídlo a stravování se stává předmětem mnoha diskuzí, je přítomno při každém společenském setkání a má svoji nezastupitelnou sociální roli. Narozeniny jsou prostě spojeny s dortem a Vánoce s cukrovím.
Pak má jídlo svoji psychickou roli. Často se z něj stává doping při pocitu nedostatku energie a únavě (čokoláda odpoledne v kanceláři), odměna (návštěva cukrárny po úspěšném zvládnutí čehokoliv), identifikace se vzory, to když si kolegyně si objedná k obědu pouze přílohový salát a já si ho dám taky, přestože budu mít brzy hlad. Identifikace se vzory se netýká jen dětí a teenagerů (vynechání oběda ve školní jídelně a návštěva rychlého občerstvení) , což asi každého napadne jako první.
Jídlo se stalo prostředkem ke zmírnění napětí, ke kompenzaci stresu, nervozity a negativních emočních stavů. Jídlo je také prostředkem trestání ostatních ("k večeři dostaneš suchý chleba") a může se stát i prostředkem trestání sebe samého. Prostřednictvím jídla se dá manipulovat (pocit zavázání při pozvání do luxusní restaurace). Na druhé straně působí tlak formou kultu štíhlosti.
Nelze oddělit jídlo a jeho dopady na psychiku a také naopak dopady naší psychiky na jídlo. Určitě to znáte, když prožíváte velký smutek nechcete jíst. Když jste ve stresu také pozorujete změny k konzumaci potravin. Buď stres "zajídáte" - stresové jezení, anebo naopak dochází k útlumu pocitu hladu.
Jako důsledek je možné považovat závislost na jídle, epidemie nadváhy a obezity, na druhé straně formy stravování pramenící ze "zdravého životního stylu" dotažené do extrémnějších podob, problematické stravování (vynechávání jídel, zdravotní diety bez indikace jako třeba módní gluten free bez celiakie), neustálý stav kalorického deficitu. Také se mohou objevit poruchy příjmu potravy. Ty si více rozebereme v dalším blogu.
