Ženy a muži - věčné téma

Myslela jsem si, že čím budu starší, tím víc budu věci chápat, rozumět jim a už mě jen tak něco nepřekvapí. Byl to největší omyl mého života. Co jsem nezažila sama, vidím u druhých a pořád je o čem přemýšlet.

Tak třeba na téma vztahů mezi ženami a muži už toho bylo napsáno a prodiskutováno tolik, že by se z toho člověk mohl poučit, ale pořád nastávají nové a nové situace. Například jsem nepochopila, proč se vyjadřování nás Venušanek a obyvatel Marsu už nějak nesjednotilo, abychom si konečně rozuměli. Někdy úplně stejná slova pro NI a pro NĚHO znamenají úplně něco jiného. Tohle je zrovna typické u nás doma. Stejné slovo pronesené různými ústy nabývá různé významy. Ale doma už jsem si celkem zvykla, raději někdy trpím hluchotou, abych nemusela odpovídat.

Když chce, zeptá se mě dvakrát a pak to nějak vyřešíme, někdy na svůj dotaz zapomene a je klid. Pokud ovšem nenastane den, kdy se nám chce trochu pohádat. S manželem jsme oba blíženci, jeden den jsme naladěni na samet, druhý na polechtání drátěným kartáčem a podle toho naše konverzace někdy vypadá. Naštěstí poslední dobou umíme včas zabrzdit, ale v dobách, kdy jsme byli mladší, to někdy zavánělo horrorem.

Abych na adresu manžela nepsala jenom negativní věci, oceňuji u něj jednu vlastnost, která mi sice zpočátku byla nepochopitelná, ale postupem doby jsem ji velmi ocenila, a to že ctí moji svobodu. Myslím takovou, kdy si o svých věcech mohu svobodně rozhodovat sama a nejsem odkázaná na to, až to zkonzultujeme spolu a dostanu od něj svolení.

Připouštím, že některé ženy by tolik svobody možná neunesly, protože třeba nejsou vůbec zvyklé samy rozhodovat, ale já mám takový názor, že pes přivázaný k boudě stejně jednou uteče a nikdo mu to nevymluví. Každá šňůra začne časem škrtit a překážet. Možná některému muži dělá dobře, že je na něm žena závislá a touží si ji připoutat víc. To ale trvá jenom chvíli, zamilovanost vyprchá a závislost je velmi nepraktická. Já jsem příznivcem nezávislosti, ale na té jsem závislá, to je opravdové pouto. Znám spoustu příkladů, kdy se ženám dobře vedlo, ale odvedlo je lákadlo, na kterém se na čas staly závislé a pak bylo pozdě litovat. No, ale to jsem se dostala asi úplně do jiné uličky.

Lecjaká nesrovnalost mezi muži i ženami se dá vyřešit, pokud se dobře komunikuje. Ano, i mlčení je komunikace, ale nesmí trvat dlouho. Zabírá jenom takové výchovné mlčení. Kdo řeší problém tím, že strčí hlavu do písku a tváří se, že žádný neexistuje, ten si lže jen do kapsy. Problémy i neshody jsou běžné. Já to vidím tak, že se vyplatí je pojmenovat a hned je lepší cesta k řešení. Představte si to třeba jako díru na cestě. Když se dobře podívám, vidím, že je třeba zpomalit chůzi a snažit se ji obejít. Když zavřu oči a půjdu po cestě dál, skončím na dně díry. A takhle je to se vším.

A to jsem zmínila jen ŽENY a MUŽE.

Ani si nechci představovat problémy mezi dalšími jedinci s jiným pohlavím.