Blogeři blogovali jak o život, politici se předháněli ve vyjádřeních, novináři hledali směr jakým mají vůbec psát a někteří vypouštěli žluč. Pozorovat ten hnus, bylo něco z čeho se normálnímu člověku dělá zle a nevěří svým očím.
Můj vztah ke Gottovi byl naprosto neutrální. Do nějakých 10 let jsem ho nevnímal, dalších 30 let jsem ho ignoroval a vyhýbal se mu a posledních pár let jsem ho vzal na milost a uznal jsem ho sám pro sebe jako člověka co něco v životě dokázal.
Nemá cenu vypisovat čeho všeho dosáhl, kolik dostal cen, nebo kolik nazpíval písní, namaloval obrazů či napsal knih. Byl to ale hlavně člověk, který v jedněch vzbuzoval závist (naše národní disciplína) a druhým (těch bylo většina) dával radost v trudných časech.
Co přineslo jeho úmrtí? Ve většině případů hlavně smutek, protože zemřel především člověk a to člověk známý celému národu. Co následovalo bylo smutné divadlo ze kterého se mohlo dělat většině lidí kteří čtou tiskoviny či internet zle.
Začal to pan premiér, který se neštítil ihned plánovat státní smutek a pohřeb aniž by před tím mluvil s jeho nejbližšími a aniž by věděl co si rodina sama přeje a nebo jaké bylo přání zemřelého. Zřejmě na tom chtěl nahnat další politické body a věřil tomu, že se sveze na křídlech Gottovi slávy. Už tady se mi dělalo zle.
Babiš však vůbec netušil co tím všechno rozpoutá. Zde selhaly jeho veškeré předpoklady. Zřejmě si myslel, že zde nemůže narazit na nějaký odpor, protože se mylně domníval o nedotknutelnosti mistra a měl zato, že nikdo nebude nic namítat. Přepočítal se.
To co následovalo byl hnus, ostuda a veřejné kydání žluči. Ten člověk ještě nestačil jak se říká "vychladnout", natož aby byl pohřben a strhla se lavina nenávisti, pomluv a kydání špíny. Někteří vůbec nectili památku člověka a právo na jeho klidný odchod z tohoto světa a prokázali svoji ubohost a odhalili i svoji slabost.
To jak se mi jevil Babiš jsem už popsal ale to co předvedli některé známé "osobnosti" bylo hodně za hranou slušnosti. Začal to co jsem postřehl pan Bělobrádek a pokračovali hlavně tito pánové: Halík, Rejžek, Šafr, Hutka, Kostlán, Schwarzenberg či "dáma": Smetana. Byli to i někteří další ale toto byli hlavní aktéři vlny hyenismu, který se strhnul. Kydání špíny. Lidé po kterých vyjma pana Schwarzenberga jak se říká jednou neštěkne krom jejich rodiny ani pes.
Zde by za stálo vědět jestli v nich tuto žluč vyvolával samotný Gott a nebo to byla jen reakce na Babišovu hurá akci.
Jak jsem psal výše, tak hlavně se zde ale projevila jejich slabost a tou je neschopnost plnit odkaz pravdo-lásky, protože sami jsou plní nenávisti, záště a smrduté žluče. Jsou to oni, kteří hlásají, že by chtěli sjednotit národ a tady propásli svou šanci. Zde jasně ukázali, že jim naopak jde o to štvát i v době smrti lidi proti sobě. Vyznívá to jako by ten co nepodepsal chartu není člověk který může mít svůj názor a jen ten co podepsal má právo na správný názor.
Zde jim však dali pádnou odpověď i někteří chartisté kteří se Gotta zastali a podivovali se nad slovy těchto lidí plných "lásky".
Za zmínku ještě stojí, že se snad kromě ublíženého a ubrečeného Hutky nikdo z hudebních uměleckých kruhů do štvavé kampaně nezapojil. Zřejmě i ti, kteří jinak jsou se jmenovanými jedna ruka, tak si uvědomili co vlastně Gott dokázal a hodně z nich s ním zapělo na jednom jevišti a učili se od profesionála.
Lidé si sami udělali, dělají a dělat budou svůj názor a nebudou se řídit tím "jediným správným" (alespoň prozatím) a informace a chartě, antichartě či informace o názorech Gotta na komunisty, či jak dokázal pomáhat těm co se komunistům nehodili přeberou sami.
Sám jsem svíčkového a pohřebního šílenství neúčastnil, protože jak jsem psal v úvodu - nebyl jsem fanoušek a obdivovatel. Co však udělám je to, že lidově o Dušičkách zapálím svíčky svým bližním ale jednu zapálím i za pana Karla Gotta na projev úcty k jeho umění a aby věděl, že většina lidí nejsou hyeny.
A TAKÉ VŠEM HYENÁM NAVZDORY - ZALKNĚTE SE SVOU VLASTNÍ NENÁVISTÍ!!!!
