Včerejší reportáž v pořadu 168 hodin prakticky potvrdila, že vládní politici před prezidentskou volbou vědomě lhali o neměnnosti zákona o valorizaci důchodů, aby pomohli na hrad sobě blízkému kandidátovi.
Bylo sice trochu překvapivé, že „sto šedesát osmička“, která se většinou zabývá hříšky opozice, dezoláty, či údajnými extrémisty se pustila do kritiky vlády, ale asi i tady pochopili, že když je něčeho moc, tak je toho příliš. Vraťme se však o několik měsíců zpět a shrňme si story o valorizaci – ne valorizaci důchodů, která dnes hýbe naší politikou. Jak vyplynulo z reportáže, tak již od jara minulého roku upozorňovali ekonomičtí poradci vlády politiky na to, že pokud se inflace utrhne z řetězu, tak bude potřeba značných finančních prostředků na valorizaci důchodů garantovanou zákonem. Inflace stoupala, ale vláda řešila jiné problémy např. válku na Ukrajině a ČNB pod novým vedením zvolila protiinflační strategii, která se zatím nejeví jako příliš účinná. Už před koncem roku bylo tudíž vládním politikům jasné, že pokud nechtějí zatížit náš státní dluh dalšími desítkami miliard, které by v rámci valorizací měly pomoci důchodcům se vyrovnat s růstem cen zejména bydlení, energií a potravin, tak musí upravit zákon, který jim takovou valorizaci zaručuje. Blížily se však prezidentské volby a pětikoalice potřebovala dostat na hrad svého člověka, a tak nebylo radno poskytovat vládním oponentům munici, která jim dá do rukou zbraň v podobě zákona, který důchodcům sníží valorizaci jejich příjmů.
Objevily se tedy prognózy, že inflace po novém roce klesne, a dokonce přímé vyjádření politiků, že valorizační schéma bude zachováno, viz. vyjádření ministra Stanjury a Jurečky v lednu tohoto roku, s čímž ovšem již tehdy vládní politici nepočítali, čehož důkazem bylo i schválení státního rozpočtu, kde na toto nebyly připraveny finanční prostředky. Volba prezidenta proběhla podle plánu, a tak nastal čas utáhnout šrouby. Vyskytl se jen menší problém s nedostatkem času na normální projednání zákona, a tak si holt vláda vynutila jeho projednávání ve stavu legislativní nouze. Zákon prošel, senát ho asi také schválí, ale jak se k němu postaví náš nový pan prezident, který se již před svým zvolením zavázal ctít zákony a demokratické principy? Z vyjádření jeho poradce ve zmíněném pořadu bylo zřejmé, že pan prezident by byl nerad postaven do role hlupáka, pokud by první zákon, který podepsal, zrušil Ústavní soud, k čemuž má tento hned několik racionálních důvodů. Na druhou stranu, když pan Pavel zákon nepodepíše, tak chybějící miliardy půjdou na jeho triko, což vláda jistě nebude zapomínat zmínit kdykoli, když ji někdo připomene rozpočtovou nezodpovědnost. Trnité dilema hned na počátku mandátu, ale holt je to daň za možná nevyžádanou, ale přesto poskytnutou podporu vlády v předvolebním klání. Lež má krátké nohy, říká jedno naše přísloví, a tento případ potvrzuje jeho platnost. Vláda ve snaze posílit svou mocenskou pozici lhala a následky této lži se ji teď vracejí jako bumerang, který bude mít dopad na její důvěryhodnost a zajisté i na její volební preference, a tak je to správné.
Zdroj: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10117034229-168-hodin/223452801100305/
