- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Je to již téměř 23 let, co tanky ruské armády rozstřílely sídlo ruského parlamentu. Tato událost není moc medializována, a proto neuškodí, trochu si ji připomenout. V listopadu 1991 se skupina konzervativních politiků pokusila pučem svrhnout tehdejšího prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova, který se pokusil reformovat tamější komunistický režim. Část armády se ovšem k puči nepřipojila a na protest proti němu se také konaly masové demonstrace. Do čela odporu proti pučistům se postavil Boris Jelcin, kterému se podařilo pučisty eliminovat, a po odstoupení Gorbačova byl zvolen ruským prezidentem. Sovětský svaz nevydržel politické otřesy a následně se rozpadl a byl nahrazen volným sdružením nástupnických států, nazvaném Společenství nezávislých států. Prezident Jelcin obdržel od parlamentu rozsáhlé pravomoci, aby mohl stabilizovat situaci v zemi a provést nezbytné politické a ekonomické reformy. Jenže právě tyto reformy se staly jádrem sváru mezi prezidentem a parlamentem, protože mnohým poslancům se nelíbil rozsah reforem, které podle nich měly zhoršit ekonomickou situaci mnoha ruských rodin. Aby Jelcin zlomil odpor parlamentu, tak vyvolal referendum o jeho rozpuštění, které většina voličů schválila. Parlament ovšem své rozpuštění odmítl a označil referendum za protiústavní. Jelcin prohlašuje, že přebírá veškerou moc, což poslanci označili jako pokus o puč a vyzvali občany, aby přišli bránit legálně zvolený parlament. Jelcin ovšem proti parlamentu vyslal tanky a výsledkem bylo pozatýkání jeho odpůrců a oficiálně 187 mrtvých obránců parlamentu. Toto číslo je ovšem rozporováno a uvádí se až 2000 obětí, podle svědků událostí to byly největší pouliční nepokoje v Rusku od roku 1917.
Jelcin poté vyhlašuje volby do nového zastupitelstva – Dumy, ale přivlastňuje si pravomoc rozpustit tento orgán a možnost jmenovat ministry. Vláda v zemi přechází do rukou úzké skupiny politiků, vojáků a ekonomické oligarchie. Naplno se rozjede proces „privatizace“ který znamenal přesun neuvěřitelného množství majetku, proti němuž byl ten český v podstatě nicotný. Ekonomické reformy vedly k ožebračení drtivé většiny ruských obyvatel a vzniku úzké skupiny zbohatlíků, která získala neuvěřitelnou ekonomickou a politickou moc. Západ na tento proces budování kapitalismu přihlížel s libovůlí, protože rozvrat znamenal oslabení Ruska a jeho stažení se z mezinárodního prostředí, kde se na pozici jediného světového hegemona dostaly Spojené státy. Obyčejní Rusové ovšem tento stav odmítali a přivítali opatření nového prezidenta Putina, který omezil moc oligarchů a začal posilovat pozici Ruska ve světě. Prezident Putin si ovšem ponechal mnohé pravomoci předchozí hlavy státu a oficiálně polo prezidentský systém je ve skutečnosti spíše systémem prezidentským.
Západ obviňuje Putina z autoritářství a z volebních manipulací, což ale nemůže změnit nic na tom, že ruský prezident má pro svou politiku významnou podporu ruských občanů. Stěžuje-li si ovšem dnes západ na Putinův styl vládnutí, tak by si měl uvědomit, že i on se svou benevolencí podílel na současném stavu v Rusku. Přehlížení neústavních kroků Jelcina, snaha oslabovat Rusko a mezinárodně ho izolovat, to jsou věci, ze kterých dnes vyplývá silná pozice Putina. Ruský systém postrádá mechanismus vyvažování moci zákonodárné, výkonné a soudní, jehož přítomnost je v prezidentských politických systémech nezbytností. Podobně deformován je dnes i Turecký politický systém a západ opět jen nečinně přihlíží, jak jsou v této zemi porušována lidská práva a stíhána opozice, jak si prezident Erdogan uzurpuje moc. Proti Rusku jsou vyhlášené ekonomické sankce, ale Turecko nadále vyjednává o svém vstupu do EU a očekává se brzké zrušení vízové povinnosti pro jeho občany. Historie se opakuje a je docela možné, že za několik let nezbude západu než brečet nad rozlitým mlékem, ale to už bude pozdě.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusk%C3%A1_%C3%BAstavn%C3%AD_krize_1993
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1439247-jak-se-ma-prezident-postavit-parlamentu-jelcin-zvolil-tanky
http://klempera.tripod.com/rusko.htm
Další články autora |