Událost, která má být zapomenuta

Putinovu režimu je západem dlouhodobě vytýkána jeho nedemokratičnost a jeho imperiální choutky, ale položme si otázku, nepodíleli se na etablování jeho režimu také západní státy?

Je to již téměř 23 let, co tanky ruské armády rozstřílely sídlo ruského parlamentu. Tato událost není moc medializována, a proto neuškodí, trochu si ji připomenout. V listopadu 1991 se skupina konzervativních politiků pokusila pučem svrhnout tehdejšího prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova, který se pokusil reformovat tamější komunistický režim. Část armády se ovšem k puči nepřipojila a na protest proti němu se také konaly masové demonstrace. Do čela odporu proti pučistům se postavil Boris Jelcin, kterému se podařilo pučisty eliminovat, a po odstoupení Gorbačova byl zvolen ruským prezidentem. Sovětský svaz nevydržel politické otřesy a následně se rozpadl a byl nahrazen volným sdružením nástupnických států, nazvaném Společenství nezávislých států. Prezident Jelcin obdržel od parlamentu rozsáhlé pravomoci, aby mohl stabilizovat situaci v zemi a provést nezbytné politické a ekonomické reformy. Jenže právě tyto reformy se staly jádrem sváru mezi prezidentem a parlamentem, protože mnohým poslancům se nelíbil rozsah reforem, které podle nich měly zhoršit ekonomickou situaci mnoha ruských rodin. Aby Jelcin zlomil odpor parlamentu, tak vyvolal referendum o jeho rozpuštění, které většina voličů schválila. Parlament ovšem své rozpuštění odmítl a označil referendum za protiústavní. Jelcin prohlašuje, že přebírá veškerou moc, což poslanci označili jako pokus o puč a vyzvali občany, aby přišli bránit legálně zvolený parlament. Jelcin ovšem proti parlamentu vyslal tanky a výsledkem bylo pozatýkání jeho odpůrců a oficiálně 187 mrtvých obránců parlamentu. Toto číslo je ovšem rozporováno a uvádí se až 2000 obětí, podle svědků událostí to byly největší pouliční nepokoje v Rusku od roku 1917.

Ruský parlament 4. 10. 1993

 Jelcin poté vyhlašuje volby do nového zastupitelstva – Dumy, ale přivlastňuje si pravomoc rozpustit tento orgán a možnost jmenovat ministry. Vláda v zemi přechází do rukou úzké skupiny politiků, vojáků a ekonomické oligarchie. Naplno se rozjede proces „privatizace“ který znamenal přesun neuvěřitelného množství majetku, proti němuž byl ten český v podstatě nicotný. Ekonomické reformy vedly k ožebračení drtivé většiny ruských obyvatel a vzniku úzké skupiny zbohatlíků, která získala neuvěřitelnou ekonomickou a politickou moc. Západ na tento proces budování kapitalismu přihlížel s libovůlí, protože rozvrat znamenal oslabení Ruska a jeho stažení se z mezinárodního prostředí, kde se na pozici jediného světového hegemona dostaly Spojené státy. Obyčejní Rusové ovšem tento stav odmítali a přivítali opatření nového prezidenta Putina, který omezil moc oligarchů a začal posilovat pozici Ruska ve světě. Prezident Putin si ovšem ponechal mnohé pravomoci předchozí hlavy státu a oficiálně polo prezidentský systém je ve skutečnosti spíše systémem prezidentským.

Západ obviňuje Putina z autoritářství a z volebních manipulací, což ale nemůže změnit nic na tom, že ruský prezident má pro svou politiku významnou podporu ruských občanů. Stěžuje-li si ovšem dnes západ na Putinův styl vládnutí, tak by si měl uvědomit, že i on se svou benevolencí podílel na současném stavu v Rusku. Přehlížení neústavních kroků Jelcina, snaha oslabovat Rusko a mezinárodně ho izolovat, to jsou věci, ze kterých dnes vyplývá silná pozice Putina. Ruský systém postrádá mechanismus vyvažování moci zákonodárné, výkonné a soudní, jehož přítomnost je v prezidentských politických systémech nezbytností. Podobně deformován je dnes i Turecký politický systém a západ opět jen nečinně přihlíží, jak jsou v této zemi porušována lidská práva a stíhána opozice, jak si prezident Erdogan uzurpuje moc. Proti Rusku jsou vyhlášené ekonomické sankce, ale Turecko nadále vyjednává o svém vstupu do EU a očekává se brzké zrušení vízové povinnosti pro jeho občany. Historie se opakuje a je docela možné, že za několik let nezbude západu než brečet nad rozlitým mlékem, ale to už bude pozdě.

 

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusk%C3%A1_%C3%BAstavn%C3%AD_krize_1993

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1439247-jak-se-ma-prezident-postavit-parlamentu-jelcin-zvolil-tanky

http://klempera.tripod.com/rusko.htm

Autor: Aleš Merta | pondělí 26.9.2016 13:23 | karma článku: 29,38 | přečteno: 1033x