Pomalu se v revolver ztrácí víra

Poláci hodlají nakoupit americké vojenské letouny F – 35, rakety Patriot a ponorky vyzbrojené raketami Tomahawk, za což je americký prezident Trump odměnil svou návštěvou ve Varšavě. Češi naopak pozastavili nákup amerických .....

vrtulníků a tak prezident Zeman sedí místo návštěvy Washingtonu pěkně doma a užívá si cákání na rybníku. Holt to tak vypadá, že nový americký prezident hodlá dělit své spojence ne podle toho, jaký postoj mají k hodnotám demokracie, ale spíše podle toho jaké kšefty udělají s americkými zbrojovkami. Poláci jsou in, nedemokratická Saudská Arábie, která uzavřela s Američany obchody za 350 mld. dolarů, je taky in, ale např. Německo, které sice poskytuje třetímu světu štědrou rozvojovou pomoc, ale zvyšovat radikálně výdaje na zbrojení nemíni je out. Není to přitom o tom, že by se současná zbrojní spirála roztočila naplno až nyní, ale nástup nového amerického prezidenta přinesl přece jen do závodů ve zbrojení zcela novou dynamiku. Čína bohatne už řadu let a není tedy divu, že také řadu let zvyšuje své výdaje na zbrojení. Rusko se po odchodu opilce Jelcina, který zruinoval ruskou federaci, také trochu zmátožilo a nostalgicky zatoužilo vrátit se na výsluní světové politiky, což se sice mnoha lidem nemusí líbit, ale konec konců, má to taky svou logiku. Logiku nemá naopak tlak nové americké administrativy na své spojence v NATO, aby tito zvyšovali svoje zbrojní výdaje, když tyto i dnes dosahují astronomických výšek.

Například loni vydaly Spojené státy na obranu 611 mld. dolarů, Francie 56 mld., Velká Británie 50 mld., Německo a Itálie okolo 40 mld. dolarů. Jejich potencionální soupeři, tedy Rusko a Čína 69 + 215 mld. dolarů. Z těchto čísel je zřejmé, že i přes současnou úroveň západních výdajů na zbrojení je jejich náskok před „nedemokratickou“ Čínou a Ruskem obrovský. Proč ale ještě nezvýšit příjmy vojensko-průmyslovému komplexu, ke kterému to má Trump blízko, když prostě jen stačí trochu zatlačit na své spojence a vyvolat ve veřejnosti, hlavně ve východní Evropě, pocit ohrožení, aby se tato k rozhazování veřejných prostředků nestavila příliš odmítavě. Kdo na těchto kšeftech nejvíce bohatne? Tady je pořadí zbrojovek podle obratu v roce 2014. Lockheed Martin, Boeing, BAE Systems, Raytheon, Northrop Grumman, General Dynamics, Airbus Group a United Technologies. Světový obchod se zbraněmi ovládají z 80% západní firmy, zejména americké. Národním zájmem Spojených států je tedy maximalizovat vývoz svých výrobků, což má samozřejmě vliv na zaměstnanost a zisky majetkové oligarchie. Je ovšem v zájmu lidstva, aby se vydávaly obrovské částky za zbraně místo toho, aby tyto prostředky šly na zlepšování životních podmínek v chudých zemích, což by mohlo omezit vznik náboženských a etnických konfliktů, na rozvoj vědy a techniky, který by přinesl prosperitu všem a preventivně zamezil válkám o přírodní zdroje? Platí v praxi teorie, že více zbraní znamená větší bezpečnost? Neměly by velmoci hledat jiná řešení bezpečnostních dilemat, než roztáčet další kola zbrojení?

Jak je vidět, tak ani počátek nového století nepřinesl nové vize k mírovému uspořádání světové politiky, což je v souvislosti se špatnými zkušenosti ze století dvacátého poněkud znepokojivé. Politika detenté a sovětsko – americké smlouvy o omezení celých tříd jaderných zbraní, uzavřené v posledních dekádách minulého století, dávaly světu naději, že existují i jiné možnosti koexistence velmocí než konfrontace a zastrašování, ale nová generace politiků, možná i na nátlak zbrojařských firem, tuto šanci pohřbila. Zrušit armádu si samozřejmě může dovolit jen stát typu Kostariky, protože bezbřehý pacifismus je bohužel příliš naivní. Stále jsou tady regionální bezpečnostní hrozby, které je občas nutno řešit i za pomocí síly, na čemž by se ovšem měla shodnout minimálně RB OSN, aby se neopakovala situace jako ta např. v Sýrii, kdy se kříží partikulární zájmy jednotlivých aktérů, což vede k protahování konfliktu a utrpení civilistů.  Nejvyšší světoví politici bohužel stále věří v ten „revolver“, který jsem zmínil v titulku a jenž jsem si vypůjčil z básně Františka Gellnera, zhudebněné skupinou ETC. Je otázkou jestli ta víra není jen odrazem jejich napojení na penězovody od vojensko-průmyslového komplexu, nebo či je jen výrazem jejich neschopnosti přicházet s novými vizemi a důkazem jejich konzervatismu. Já mám za to, že zvyšovat vojenské rozpočty je blbost a doufám, že podobný pohled má více lidí. Další ponorky a stihačky neřeší současné bezpečnostní hrozby, jimž jsme vystaveni a jen odčerpávají neuvěřitelné prostředky ze státních rozpočtů. Chce to investovat více efektivněji a soustředit se pouze na problémy, které nás opravdu mohou ohrozit. Hlavně pak nesmíme podléhat diktátu zbrojařských firem, pro které jsou války a mezinárodní napětí zdrojem neuvěřitelných zisků.