Poslední vydání časopisu Respekt přineslo nové, znepokojující, informace o násilné smrti afgánského vojáka Vahidulláha Chána, na které se mohli podílet i čeští vojáci.
Kauza násilné smrti zajatého afgánského vojáka V. Ch, který v Afganistánu zastřelil českého psovoda Tomáše Procházku, není u nás příliš medializována a tak si na úvod, na základě informací, které přinesl americký deník New York Times, magazín Respekt a další internetové zdroje, dovolím případ trochu zrekapitulovat.
Co se tedy událo v Afganistánu
- 28. října 2018 zastřelil Chán psovoda armády ČR Tomáše Procházku a další dva vojáky českého kontingentu zranil.
- Chán je zadržen afgánskými vojáky, a po výslechu, po kterém je pořízena fotografie, která dokazuje, že při něm nebyl zraněn, byl předán příslušníkům armády ČR.
- Čeští vojáci z 601. skupiny speciálních sil F. K. a Š. T. pak provedli výslech, který probíhal asi 20 minut. Afgánský tlumočník Alamjár, čekající s americkými vojáky venku později uvedl, že z baráku, kde výslech probíhal, slyšel několikrát křik.
- Poté Chána přebírají Američané. Podle Alamjára měl Chán po výslechů Čechů v obličeji modřiny a tekla mu krev z nosu. Podle jeho svědectví pak Američané Chána bili, kroutili mu varlaty, naráželi s ním do stěn, stolu a rozvodné skříně. Jejich výslech skončil ve tři čtvrtě na šest večer.
- Chána přebírají opět čeští vojáci, konkrétně V. Č. a K. M., kteří ho střeží do sedmé hodiny.
- Bezvládné tělo Chána přebírají afgánští vojáci, kteří ho po ošetření převážejí do posádkové nemocnice základny, odkud je před půlnocí převezen do americké polní nemocnice, kde dvě minuty po půlnoci umírá.
Co se událo ve Spojených státech a ČR
- Bezprostředně po Chánově smrti provádí americká plukovnice Marie Anderson šetření, jehož výstupem je sdělení, že za smrt Chána mohou pravděpodobně čeští, nebo američtí vojáci.
- Již 23. října předává velitel skupiny speciálních sil v Afganistánu podplukovník Němčanský Řediteli speciálních sil v Praze Pavlu Kolářovi zprávu o smrti Chána s tím, že ho ubili Afgánci. Tuto zprávu obdrží následně i náčelník generálního štábu generál Opata a ministr obrany Metnar. Metnar později tvrdil, že byl šéfem vojenské policie generálem Křížem ubezpečen, že věc je šetřena, ale nebyla to pravda. V této době probíhá také intenzivní šifrovaná komunikace mezi velením jednotky v Afganistánu a Ředitelstvím speciálních sil v Praze, která se, téměř s jistotou, týkala smrti Chána.
- 27. listopadu medializuje případ deník New York Times, který uvedl, že na základě vyšetřování byla z Afganistanu převelena do USA jednotka, jejíž členové se podíleli na výslechu Chána a zmiňuje i případnou odpovědnost českých vojáků na smrti Afgánce. Tuto informaci přebírají i některá česká media, ale není ji věnována přílišná pozornost.
- Začátkem prosince obdržel gen. Opata dopis od tehdejšího šéfa evropských sil NATO v Evropě gen. Scaparrottiho, který v něm žádá vyšetření případu. Vojenská policie ČR začíná konečně konat.
- 25. dubna 2019 – 174 dnů po Chánově smrti, vydává vojenská policie neoficiální zprávu o stavu vyšetřování.
- 17. května zahájeno vyšetřování pro podezření spáchání trestného činu českými vojáky a z podezření z maření vyšetřování ze strany armádních představitelů.
- 25. července dorazí do ČR afgánská oficiální nóta, žádající důsledné vyšetření případu.
- V létě jsou obviněni čtyři příslušníci Ředitelství speciálních sil, včetně gen. Koláře z krytí trestného činu a konspirace. Státní zastupitelství obvinění odmítá z důvodu – „nekvalifikovaně sepsaného obvinění“.
- Případ jde opět k ledu. Přinese změnu medializace případu v článku časopisu Respekt?
Jak je vidět z výše uvedeného, tak kauza Chán má několik rovin. Ta první se týká toho, co se událo v Afganistánu, tedy zda se čeští vojáci podíleli na smrti Chána a jakou mírou se to dělo. Je málo pravděpodobné, že se najde konkrétní viník, tedy pokud se neobjeví svědectví, které např. poukáže na to, že některý z vyšetřovaných Chána ubil železnou tyčí. Spíše se budou rozdávat tresty za podíl na zabití a tady může dojít i na české vojáky, protože důkaz v podobě fotografie pořízené před výslechem a svědectví afgánského překladatele budou mluvit proti nim. Také američtí vojáci jistě rádi svalí vinu na své české „kolegy“ než by si měli kaši, kterou si navařili, vyjíst sami. Polehčující okolností pro obviněné může být to, že jednali v afektu, v situaci, kdy cítili potřebu pomstít svého kamaráda. Ovšem ani tyto okolnosti nemohou omlouvat bití, či mučení spoutaného zajatce, toto by prostě neměla armáda, která se označuje za demokratickou, dělat.
Druhá rovina se týká odpovědnosti vysokých armádních činitelů a politiků. V první řadě je zarážející, že naše armáda nepostupovala stejně jako ta americká a ihned při podezření, že v Afganistánu mohlo dojít ke spáchání trestného činu našimi vojáky, neodvelela tyto do vlasti a nepostavila je mimo službu, jak se to děje např. při podezření ze spáchání trestného činu příslušníky naší policie. Nelze se vymlouvat na nedostatek informací, protože jak je vidět z intenzivní komunikace mezi Afganistanem a Prahou, tak vedení armády muselo mít o kauze přesné informace a pokud tomu tak nebylo, měla být na místo ihned poslána vyšetřovací skupina vojenské policie, aby nezkreslené informace domů zaslala. Vojenská policie ovšem případ začala vyšetřovat až dlouho po spáchání činu, kdy už stopy vyčichly a případní obvinění se mohli důkladně připravit na výslech vojenských policistů. To, že vojenská policie začala konat až po tak dlouhé době a ještě v souvislosti tlaku ze zahraničí napovídá, že tady nebyl pražádný zájem tento případ vyšetřit, ale spíše že tady probíhaly snahy zamést stopy a uklidit případ pod koberec. Podíl na krytí tohoto nezákonného jednání má zajisté i ministr obrany, protože on nese odpovědnost za svůj rezort.
Závěrem bych přidal i rovinu třetí, a tou je zarážející nezájem našich médií, které ač mají hrát roli hlídacího psa demokracie, tak v tomto případě zklamala. Nevím, jestli je to cenzurou, autocenzurou, či tzv. politickou korektností, že se tak závažný případ ocitnul na okraji zájmů, zejména mainstreamových, medií, ale něco tady nehraje. Místo toho, aby se případ, ve kterém jde o konspiraci na nejvyšších místech armády, ocitl na prvních stránkách novin a hlavních zprávách televizních stanic, tak se prakticky nic nedělo. Musím poděkovat Respektu, že měl odvahu toto téma zvednout, ale jak je více než po týdnu vidět, tak i teď zůstává ticho po pěšině. Od mainstreamu a našich politiků často slýcháme, jak demokratickou je naše armáda, jak máme skvělé vojáky a velitelské kádry. Snaha zachovat čistý obraz armády se může zdát chvályhodná, ale nebylo by lépe postavit se věci čelem a nehrát tuto trapnou hru? Pokud se naši vojáci v kauze Chán dopustili trestného činu, měli by být potrestáni, ovšem daleko tvrdší tresty by měli dostat ti, kteří se pokusili tuto věc zamést pod koberec. V rámci kontextu vyšetřování kauzy mám bohužel za to, že se najde jen nějaký obětní beránek, který vezme na svá bedra všechnu vinu, a hra na to, jaké máme skvělé, s demokratickými principy srostlé, armádní velení, bude pokračovat vesele dál.
Zdroje: Respekt 8/2020 ročník XXXI
https://www.nytimes.com/2018/11/26/us/politics/czech-soldiers-american-military-afghanistan.html
https://www.nytimes.com/2018/12/07/magazine/afghan-soldier-czech-afghanistan-newsletter.html
https://www.lidovky.cz/domov/americke-a-ceske-vojaky-vysetruji-kvuli-smrti-afghance-ktery-zastrelil-psovoda-prochazku-tvrdi-ny-ti.A181127_013442_ln_domov_gib
https://www.lidovky.cz/domov/ministr-metnar-odmitl-podil-ceskych-vojaku-na-smrt-zajateho-afghance.A181128_161118_ln_domov_ele
K tématu také: https://alesmerta.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=689657
https://alesmerta.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=722183
