Tak nám pan premiér tak trochu topolánkovatí…

Obyčejný člověk prostě tu a tam blbne, ale takový politik – to ne. Ten se pouze může přibližovat nějakém jinému, nejlépe už „vyhynulému“ politikovi, chvíli před koncem jeho politické kariery.

Když politik potřebuje vystřídat, aby mohl zaslouženě odejít do ústraní a začít konečně žít jako ten, co už to má „na háku“ a "jede si po svém", někde v klídečku, musí nutně začít „blbnout“.

Oč méně je pochopitelné a srozumitelné, když se politik údajně na nic takového nechystá (ostatně který to kdy přiznal) a přesto nějak chytá manýry někoho z těch „ex“aktivních.

Když se vedou dalekosáhlé debaty mezi politiky a hradem o onom „blbnutí“ nějakého politika, zřejmě se sonduje, jaký dopad a hlavně na koho bude udělené politické utrum působit jako na zbytek kukaček v hnízdě. A jak se zdá, pan exministr spravedlnosti nikomu, nijak a ničím zjevně nehrozil a tak šel z hnízda ven takřka na minutu. A to asi byla největší chyba pana Pospíšila. Nic moc na nikoho z VIP nevytahoval a asi ani vytahovat nechtěl. Možná jen neměl čas, ale to už je nyní jedno.

Na všechny ostatní se zatím jen ohřívá nebo začíná vařit voda pod kotlem. Jenže ti chytří vědí, koho s sebou případně stáhnout, aby z kola tak rychle nevypadli. Samozřejmě je to jak říkali ve filmu Vesničko má, středisková – "...po žních k Turkovi". Respektive do voleb a pak do teplých krajin nebo v tichosti do podnikatelské sféry. Ideální firma se jmenuje „Vláda s.r.o.“. Kamarádi zůstanou s kamarády, vlci s vlky a „tamti s tamtěmi“. Odpadlíky - ty, co předčasně opustili hnízdo ať už „dohodou se zlatým padákem“ nebo „bez všeho“ - mezi sebe už nepřijmou. Koukali by jim do karet.

Panská láska po zajících skáče a zajíc jménem Pospíšil už to poznal. Je to škoda. Mnozí možná namítnou, že musel v něčem také „jet“ nebo po někom jít, ale nač si brát iluze, že přece jen jeden z mnoha byl slušný.

Zato jiný z mnoha se začíná vybarvovat. Dosáhl z malého Bobeše vysoko do nebe, jako správný strom. Třeba takový topol. U nás byla topolová alej. Ale stala se moc nebezpečnou pro výšku stromů.  Tak jednou přijeli dřevorubci a „vzali to v půli“, komplet. Topoly vesměs stojí v té aleji dál. Mají hluboké kořeny. Ani vítr či jiný nečas je jen tak neporazí. Jen dřevorubci mají navrch. Kdy ale přijdou a zasáhnou?   

P.S. V tomhle případě nepomůže, ani kdyby si někdo Pospíšil…

Z daleké Číny - AB