Sny se mají plnit. Ty dobré a chtěné…

Nikdo na světě nemůže říct, že nikdy o ničem nikdy nesnil a nedoufal, že se mu to vyplní.

Když se sen stane skutečností a nemyslitelné realitou, je to vlastně často díky náhodě a souhře okolností. Když jsem se – „na chlup a nějaký den“ - před měsícem chystal do Číny, netušil jsem, že to nebude naposledy a už vůbec ne, že se tu znovu octnu. A tak rychle k tomu…

No kufr se ani nestihl zaprášit, neuplynul ještě pořádně celý měsíc a já zase sedím v letadle a mířím - vlastně se dá říct že zpátky - do Číny. Oproti prvnímu „výletu“ má tahle mise už konkrétní úkol. Navíc ho budu plnit sám a tedy i sám letím. Ekonomickou třídu jsem vyměnil za byznys, přibalil pracovní oblečení a vybaven notnou dávkou financí jsem vyrazil na 38 dní do Dalianu, kde jsem už pár dní strávil. Nedělá mi problém cestovat sám, ale popravdě letět napodruhé tahle daleko a na 5 týdnu někam, kde je skoro všechno otazník – to je vážně dost velké dobrodružství.

Slib je slib a sliby se musí plnit. Když jsem kývnul na prosbu o pomoc, nemohlo to nijak jinak dopadnout. Teď tedy sedím v největším dopravním letadle (Airbus A 380-800), za okýnkem se pomalu dělá šero, přelétáme přes Jaroslavl a s nacpaným břichem začínám psát o tomhle dobrodružství, co právě před pár hodinami začalo.

Až zítra ráno přistanu v Pekingu, čeká mě ještě let do Dalianu. To už je jen „kousek“. Nedělní odpoledne bude v duchu zabydlení se na hotelu a duševní přípravy na pondělí, kdy se dozvím přesně, co se ode mne očekává a vznikne nějaký konkrétní denní plán. V pondělí na osmou hodinu mám již domluvené úvodní setkání s mým dočasným průvodcem a pracovním kontaktem. Rodnou řeč vyměním na pár týdnu za němčinu a snad i k současným třem čínským slovům přidám nějaká další.

Letadlo se chystá na noční režim a tak se tomu přizpůsobím. Stewardka rozdala dotazník imigračního úřadu a tak jej pro jistotu hned vyplním. V Pekingu budeme brzy ráno místního času, takže…

P.S. … zdravím všechny svoje příznivce a rodinu z Číny a tentokrát toho bude víc...