Slovákům tleskám za nesouhlas platit za cizí dluhy.

Slováci se rozhodli, že nechtějí dál platit za letitý blahobyt a současný, neodvratný krach Řecka. Konečně to někdo řekl a také udělal.

Krize je krizí jednotlivých státu a jejich politiky. Ne problémem jiných zemí. Ať už jsou bohaté nebo chudé. Když bydlíte v jednom domě s neplatičem, taky už mu znova nepůjčíte, když vidíte, jak si dál žije na dluh.

Navíc tady je problém soukromého sektoru, kterým bankovnictví je. Jestliže podnik špatně hospodaří a je v červených číslech – má smůlu. Končí. Banka je takový podnik také. Tak proč by nemohl skončit? Manažeři by se propustili bez odchodného i padáků, stejně jako ostatní zaměstnanci. Majetek by se prodal v dražbě. A dluhy? Dluhy by zůstaly těm, co je způsobili, k úhradě. Jejich majetkem.

Když někdo dluží a nesplácí, přijde exekuce. Proč na Řecko nějaká exekuce nedojde? Že není co zabavit? Jak to, že není? Stát má majetek, co se prodat dá. Budovy, půdu – jako pevninu či ostrovy…, umělecká díla… Že by Řecko přestalo existovat? Ale nepřestalo. Jen by zase začalo od začátku. S čistým stolem i srovnanými účty.

P.S. Jen to chtít dotáhnout do konce. Je lepší konec jedné země její vlastní vinou, než konec dalších zemí vinou Řecka.