Podle péra poznáš ptáka…

Nebo "Jaký pán, takový krám". Podle stavu věcí se dá usoudit i na charakter jejich majitele. A když ne majitele, může to být i o někom, kdo s věcí zachází. Třeba takové auto...

Co třeba poznáte podle stavu vnitřku auta? Ráno občas procházím pře parkoviště plné rozmanitých značek aut, různého stáří a hlavně různého stavu vzhledu.  Někdo má auto čisté jak zvenčí, tak zevnitř a klidně nemusí být nejnovější.

Jiné auto je nové, špinavé zvenčí i zevnitř. Po sedadlech noviny, zbytky obalů s logem jednoho „fast food“ řetězce, na podlaze je vidět slušná vrstva čehosi, co připomíná obsah kontejneru na směsný odpad… Jiné auto je uvnitř čisté, naleštěné, pečlivě udržované. Další auto má zběsilý, svébytný tuning. Jiné vypadá, že v něm majitel žije víc, než kde jinde.

Některá auta jsou i přes své stáří bez šrámů. Jiná jsou nová a „obouchaná“, jako by jejich majitel ukazoval, že mu na autě nesejde, hlavně když jemu se nic nestalo. Zkrátka někdo dává najevo, že auto je jen auto a jiný ukazuje, že si svého plechového sluhy váží.

Ze stavu auta poznáte, jaký je řidič a kdo jím je. To, co nepoznáte ze setkání s majitelem nebo provozovatelem auta, poznáte ze stavu jeho auta.  Většinou bezpečně poznáte, jestli je auto ženy nebo muže.

Když je poměrně nové a luxusnější auto pomlácené a vevnitř se povalují v přeplněném popelníku cigaretové filtry s výrazným otiskem rtěnky, patrně k němu osoba jej provozující nepřišla přes vlastní finanční prostředky a pak stav auta ukazuje, jaká je osoba dobrý řidič.  Když na cigaretových filtrech v popelníku nebude rtěnka a na sedadlech se budou povalovat pánské časopisy, roztrhané obálky všeho druhu…, pomyslím si, že rozdíl mezi oběma řidiči není žádný rozdíl. Vyjma pohlaví...

Podle péra tedy poznáš ptáka a podle auta se dá poznat, co se dá čekat od jeho řidiče.

P.S. Ale i výjimky potvrzují pravidlo – a to že i krásné, nové a nepoškozené auto může řídit naprostý idiot. Jen se projevuje, teprve když na silnici vyrazí...