Slušnost se v politice trestá. Ústní, gentlemanská dohoda je možná, ale záruky jsou nulové. Obzvlášť, když nevyhrajete v dostihu první místo.
Kdyby pan Fišer uspěl, jistě by se na jeho účet peníze hrnuly stejně, jako na účet budoucího prezidenta. Ale „kůň“ nedoběhl tak, jak měl a jiné, než první místo se nepočítá. Drahá zkušenost? V tomhle případě víc než drahá a jistě i velmi deprimující.
Poučení pro příště jsou tři. Nedovolit, aby peníze chodily na úcty až po volbách. Buď na to máš, nebo ne. Stejně tak to dělají v USA. Za druhé – každá koruna, která přijde na účet zvoleného po vyhraných volbách, bude automaticky brána jako pokus úplatek. A za třetí – slušnost nechte doma.
Hrát fér se nevyplácí a sliby, že to příště bude jiné? To by to nesmělo být v ČR, aby se nějaká klička nenašla. Našel ji zemanův tým, najdou ji i jiné týmy příště. Naděje, že pro příští volbu bude legislativa čistá a v pořádku, jsou minimální. Proč by také mělo všechno být v pořádku, když by pak volby nešly tak dobře ovlivnit. A že nakonec byli i voliči podvedeni – to už je jiná pohádka. To jsou přece volby. Slušnost jde stranou.
A spoléhat na gentlemanské dohody, pane Fišere? Na to dojel i Karel Schwarzenberg. A tak zvítězila opět lež, nesplnitelné sliby a sebeláska. Ostatně – jako bychom na to nebyli poslední desetiletí zvyklí… Tak proč se divit?
P.S. Větší gauner má vždycky v jakýchkoliv volbách navrch a po ostatních ani pes neštěkne.
