Okradli mě a tak je okradu taky.

Oko za oko, zub za zub… Proč ne okradení za okradení? A tak zloděj křičí o pomoc, že okradli … zloděje.

MS

Že se krade zboží v ochodech nejen u nás je známá věc. Proč to tak je? Není jen proto, že to je prostě možné a dokonce jsou skupiny lidí, které to mají jako adrenalinový sport. Krade se také proto, že si lidé myslí, že když může obchodník „okrádat“ je nepřiměřenou cenou, nekvalitou, „chybou“  při placení, mohou mu to vrátit také.

Paradoxně může v obchodech krást i ten, co nějakým způsobem danému obchodu dodává svoje zboží, na kterém ho obchod cenově „drhne“. „Jak Vy mě, tak já Vám.“

Pak je tu skupinka těch, co kradou, protože na to, aby si věc koupili, prostě nemají peníze. Ti ale ukradnou spíš rohlík, paštiku, sýr… možná nějaké oblečení.

Je tu i skupina, která se specializuje na alkohol. Někdo jej zkonzumuje hned a jiný jej pašuje ven.

Nejlépe se pro krádeže hodí ostraha. Pod lampou je vždycky největší tma a kdo by obvinil ostrahu před zloději, že sama krade…?

Jenže to jsou všechno jen maličkosti.

Jsou tu ti, co kradou ve velkém. A tam se to „řeší“ jinak. Zboží mizí při přepravě. Mluvit o „drobné“ krádeži, když zmizí třeba stovka kuřat, je úsměvné. Leccos se „hodí“ jako chyba na logistiku, něco se hodí na nepohodlného zaměstnance anebo se při inventuře rozhodí mezi všechny jako prodělek. Stačí zboží uvést na dodáku, který měří metr a půl a zkontrolovat ho zabere hodinu. Řidič pospíchá a tak se dodák podepíše jen po letmé kontrole. Nejsou lidi a každá ruka je potřeba, takže není času nazbyt. A „černá díra“ je otevřená…

Buď jak budˇ, zpravidla to nikdo – mimo nevinné zaměstnance – neodnese. Prostě jsou to zakalkulované ztráty. Dokonce prý jsou obchody, kde nedosažení kalkulovaných ztrát je negativní a musí být zjednána „náprava“. Protože na další období by jim mohli z centrály kvótu na plánovaný prodělek snížit a pokud by se do něj nevešli, chybějící peníze by byli nuceni nahradit ze svého.

Co ale je podstatné – všichni i přes celkové miliardové ztráty mají milionové zisky. A to dává další podnět k tomu, si přilepšit nějakou - i pravidelnou – „čorkou“.  Konec konců, jak říká lidové „moudro“ : „Kdo nekrade denně alespoň hodinu, okrádá sebe a svou rodinu“.

P.S. „A když z cizího krev neteče“ a všechno je zakalkulováno, vlastně se nic moc neděje. Vždyť koneckonců takhle funguje i stát.