Nestarejte se o nás a Rómy! Zameťte si před vlastním prahem!

Někdo má muslimy, někdo Rómy… ale problémy jsou identické. Ať je to v Německu, ve Francii nebo v Čechách.  Vždycky jde o střet dvou světů, z nichž jeden o nějaké adaptabilitě nehodlá ani uvažovat.

Všímat si problémů a nějak je řešit začala pouze Francie. Ta totiž má obě skupiny v zemi.  Ačkoliv všechny státy mají stejné problémy s menšinami i stejné poznatky, stále se Evropskými organizacemi přetřásají problémy Čechů s Rómy.  Začíná to být víc než přihlouplé. Někdo s problémy radí někomu s problémy, jak by je měl vyřešit. A když se najde jediné možné řešení – přestat menšiny tolerovat, pokud se nepřizpůsobí, hned je to rasismus, xenofobie, neschopnost, nepochopení…

Není co chápat. Jak bude Němec jednat s cizincem, který na něj bude mluvit jen svou rodnou řečí? Jak bude ve stejné situaci jednat Francouz, Rakušan, Ital… ? Prostě bude ho ignorovat. Protože je slušnost, když cizinec přijede do nějaké země, že použije buď nějaký mezinárodní jazyk nebo jazyk té dané země. Cení se i projev snahy... Ale když ani snaha není?

To platí i o tom, že když já – Čech – poruším pravidla a zákony na území jiného státu, logicky budu za to potrestán. Neznalost neomlouvá. A je jedno, jestli jsem v té zemi krátkodobě nebo se tu hodlám usadit.

Když Češi respektive Čechoslováci emigrovali  kamkoliv ze socialistického ČSSR, vždycky se přizpůsobili pravidlům, zákonům a naučili se jazyk toho státu, kam odešli. Jinak neměli šanci. A dobře to věděli.

Ale jsou tu skupiny jak náboženské nebo etnické, které toto neuznávají. S jedinou výjimkou. Že pokud byste se chtěli dostat do jejich země nebo komunity, musíte bezvýhradně přijmout jejich zvyky, zákony a principy žití.

Tohle už všichni obyčejní lidé dávno pochopili. Jen pořád existují ignoranti, co melou dokola jako kafemlýnek, že to není správné a že bychom s tím měli dělat něco víc.  Tedy dělat pro cizince něco víc. Odkázal bych je na filmovou scénku z pohádky Tři veteráni. V ní Géza Gerendáš vysvětluje funkci plácačky na mouchy. „Takhle se mává a takhle se bije“. Jednoduché pravidlo, když „Cizinec je našinec“ nebo když „Cizinec našinec není“.

Když cizinec nechce být našinec, stačí otočit o 180 stupňů. Jednoduché a prosté. Ale neříkejte nikomu, kdo je pro něj „našinec“ a kdo „cizinec“. My to dobře víme.

P.S. Takže - nestarejte se o nás a Rómy! Zameťte si před vlastním prahem! Jinak budete pro nás cizinci i Vy.