Koho vlastně ochraňuje sociálka?

Že by to byl jen ojedinělý případ, kdy „sociálka“ nevěnovala pozornost týranému dítěti, ačkoliv jí na to upozorňoval kde kdo? Určitě ne. Skoro to zavání běžnou praxí, která taky chrání. Koho?

Ovšem také by to krásně mohlo být účelové v jiném smyslu. Když dítě rodičům neodeberou, stát ušetří peníze za procedury soudem počínaje a hrazením nákladů na dětský domov konče. Oč je jednodušší provést třeba kontrolu podmínek života dítěte tak, že pracovník sociálky rodiče na kontrolu situace u nich doma dopředu upozorní. Nejlépe tím, že jim oznámí termín návštěvy několik dní dopředu, aby pak mohli vše náležitě připravit. A v pohodě kontrolou projít s výsledkem, že dítě žije v klidné a spořádané domácnost.

Tím odpadne i velké papírování a procedury, které by následovaly, kdyby situace nebyla odpovídající.

Přitom by stačilo termín návštěvy neoznámit. Stejně jako chodí kontroly na práceneschopné, léčící se v domácím prostředí. Jenže – kdyby se najednou zjistilo, že není vše v pořádku, mohl by mít problém i sociální pracovník. Zanedbání pracovních povinnosti je v tomhle případě jen prvotní přestupek. Pokud by se prokázalo, že pracovník sociálky věděl - ale nekonal, bylo by to možné označit jako napomáhání trestnému činu.

Jenže se to nejspíš svede na nedostatek pracovníků a nadbytek hlášených případů a podnětů k ověření rodinné situace, přidá se pár řešených případů odebraných dětí (kde už to jinak ani nebylo možné řešit), dotyčného zaměstnance sociálky přeřadí na jinou práci a bude po aféře. Marně se neříká, že spravedlnost je hluchá a slepá.

P.S. U nás je navíc i dost vyčůraná …