Šéfkuchař Sajler se domnívá – jako mnozí další velcí kulináři, že ano. Ale zřejmě nepochopil, že velké skupině lidí v této zemi právě Láďa Hruška ukázal, jak se najíst zajímavě za peníze, které na jídlo mají.
Když budete řídit BMW, budete na řidiče Lady (Žiguli) koukat jako na blázna, co si zahrává se svým zdravím a vyhodil jen peníze za něco, co není kvalitní a bezpečné a že je šílený?
Když budete bydlet v novém, luxusním, všechny parametry splňujícím domě, budete o lidech, kteří bydlí ve starých, často nevyhovujících domech či bytech tvrdit, že jsou šílení?
Když budete milionář či multimilionář, budete o člověku, co pracuje za pár tisícovek tvrdit, že je šílený?
Ono není problém, když máte prostředky, žít na úrovni, zdravě a relativně bezpečně. Je tu ale ono pověstné ALE. Kolik lidí v naší zemi žije na hranici chudoby nebo bídy? Kolik rodin obrací každou korunu, než jí vydají? Kolik lidí si může dovolit vařit z kvalitních potravin v kvalitním nádobí?
Vaření Láďi Hrušky je naprostá bomba pro mnoho lidí. Nikdy nevařil z nějakých surovin, které vyhrabal v kontejneru nebo měly prošlou dobu spotřeby. Dokonce si troufám tvrdit, že řada kuchařů – profesionálů vaří obdobně. Jde jim totiž také o náklady. O těch, co vaří z naprosto nevyhovujících potravin a vydávají to za kvalitu ani nemluvě.
Je naprosto správné ukázat, že vařit se dá i za pár korun. Věřím, že kdyby se některá (!) jídla Láďi Hrušky tajně nabídla v lepších restauracích, sklidila by úspěch. Jen by nestála těch pár korun.
Nelíbí se mi říkat o jiných lidech, že se neumějí správně a kvalitně stravovat aniž bych věděl, jestli na to mají prostředky. Je potřeba připustit, že taková je doba. Jsou tu Ti, co na to mají a ti, co na to nikdy mít nebudou. Proč by jedna, velmi početná skupina měly přijít zkrátka? Kolik lidí kouká na kuchařské exhibice „velkých kuchařských kapacit“ a nezbývá jim než slintat, protože na takové vaření ekonomicky nedosáhnou?
Je to kutilství. S tím naprosto souhlasím. Ale kutil často strčí mistra do kapsy. Stačí se podívat na pořady o kutilech. A často to udělají za pár drobných a tak, že profík jen kouká.
Je to jako v onom pořekadle z knihy či filmu Saturnin, kdy „pan továrník“, majitel kosmetické firmy říkal, že není umění udělat nóbl mýdlo z nóbl surovin, ale je že hodno vědce, udělat to samé z odpadu a sajrajtu, co se válí všude.
A Láďa Hruška ze sajrajtu rozhodně nevaří. Vaří z toho, co je dostupné všude, víte páni michelinští a jiní kuchaři. Proto má takový úspěch.
P.S. A dost možná Vám jen „vyfouknul“ vaše vlastní recepty.
