Je na čase, aby si lidé začali vážit toho, že mají práci.

Stoupající nezaměstnanost by mohla otočit trend posledních let a pracovní výsledky by se mohly i zlepšit. Kdyby…!

„Kdyby“ – to je to zásadní. Jak se ukazuje v cizině – a u nás to nebude jiné – zatím to lidé bez práce nepochopili anebo je zatím nic ke změně postoje nenutí. To se projevuje i v kvalitě odvedené práce. Vyhodit někoho „domácího“ pro špatně vykonávanou práci se stalo téměř sci-fi. 

Na polích pracovali cizinci jako nádeníci, stejně tak v lesích, ovocných sadech, v průmyslových firmách, ve stavebnictví, na pokladnách v nákupních centrech, v restauracích myli nádobí, připravovali potraviny, jinde uklízeli v nemocnicích, obchodech, restauracích… Stovky tisíc lidí… 

Zvykli jsme si jako jiné země, že na práci, která našinci nevoní, najdeme řešení v podobě pracovních sil z východu, respektive ze zemí, kde je chudoba a nouze o práci. Skoro v každém oboru se takové pozice najdou. Navíc na trhu práce byl pracovních nabídek téměř nadbytek. O práci se lidé přestali bát. Ta to není dobrá cesta.

Na mnoho specifických činnosti, vyžadujících nějakou zručnost a často i znalost chyběly pracovní síly. Mnoho našinců odešlo do zahraničí za lepším životem a prací a vznikl problém někoho na jejich místa sehnat.

Bez ohledu na zemi, kde k odlivu došlo, vzniklou poptávku po pracovní síle nahradili imigranti. Jsou ochotní pracovat ve stižených podmínkách, za méně peněz a žít v ubytovnách bylo pro mnohé lepší, než zůstat doma.       

Teď tihle „gastarbajtři“ chybí a „logicky“ noví nezaměstnaní by mohli zaujmout jejich místo. Bohužel, doba ještě tak daleko nedošla. Zatím.

V mnoha zemích už nemá kdo vyrazit na sběr zeleniny a ovoce, které tím bude méně dostatkové a tím i dražší. V mnoha podnicích chybí personál na neoblíbené činnosti, které ale musí být vykonávány, protože jsou součástí procesu. Ale zájem o takovou práci je minimální či žádný. Kdo ji bude v budoucnu vykonávat? Přežiji tyhle obory a firmy bez lidí „na - pro domácí – podřadnou“ práci?

Čekání na návrat původních „otroků“ může být velmi dlouhé a možná i dost neúspěšné. Budeme mít 10-15% nezaměstnaných mnoho volných, neatraktivních pracovních míst? Anebo si lidé práce nakonec začnou vážit a přijmou v nouzi i práci, která jim dosud „nevoněla“, jen aby ekonomicky vůbec přežili?

Bude to záležet hlavně na státu. Štědrá sociální politika minulosti nebude mít kde brát, pokud ekonomika potřebné zdroje nevygeneruje. Řada procesů se stane automatickými, bez nutnosti lidské práce. Teprve až několik let bude „chudých“ nastane šance, že si lidé začnou vážit práce a budou ji vykonávat co nejlépe.

Dnes to zatím není aktuální. Ale ještě jedna – dvě vlny koronaviru a všechno bude jinak. Na to vezměte klidně jed.