Jak jsem se málem porval ve frontě na chleba.

Také jste se na Silvestra vypravili do obchodu pro pečivo? A došlo na bitku? Tedy – skoro… Ne?

Kdo by řekl, že se je možné po tolika letech od „konce front“ dostat ve frontě téměř k rvačce o takovou věc, jakou je obyčejné pečivo? Kdyby mi to někdo vyprávěl, že se v téhle době popral ve frontě o pečivo, asi bych si klepal na čelo. Kdyby to bylo před nějakými dlouhými svátky nebo se extrémně zdražovalo,… Ale tady byl je jeden den svátek a všichni měli být ještě přejedení od vánoc…

Největší trauma ale měla paní, co obsluhovala úsek pečiva. To, že nebylo nic, než jen rozpékané pečivo, byl první šok. Mám rozpékané pečivo celkem rád, takže mi to tak nevadilo. Navíc má mě okrádat na kvalitě pekař místní nebo cizí, co pečivo připravil v Německu? Když ale moje oči viděly naprosto prázdné regály, téměř v podobě, kdy je do prodejny instalovali při její výstavbě, nevěřil jsem.

U pekárny se už vinula dlouhá fronta čekajících, až zazní signál, že je „dopečeno“. První fronta pohodlně všechno pečivo odebrala a ještě se nedostalo a tak jsem si hned stoupl do fronty nové. Byl jsem třetí, což skýtalo záruku, že nějakou tu skývu chleba a možná i housku pro rodinu „urvu“.

Po deseti minutách se ozval ten hnusný (ale tentokrát miloučký) zvuk jako z čínského budíku na digitálkách, okamžitě přiběhla prodavačka a jala se z pekárny vyjímat horké pečivo. Než tác sklopila do boxu, už na něm nic nebylo. Lidé si házeli v rukou horkými kousky, které se jim podařilo ukořistit. Jeden procházející muž, který ve frontě nestál, se také chtěl zapojit do tahanice o chleba, ale malý hladový dav, který si tu vystál frontu, jej hned chtěl lynčovat. Nebožák, co jim chtěl uzmout jeden bochníček chleba, to raději vzdal a utekl…

Na tohle celé jsem si vzpomněl ve chvíli, kdy jsem si četl část projevu toho zmateného muže, co je zatím ještě prezidentem republiky. Starého a nadutého, sebestředného muže, který nyní dal milost spoustě lumpů a zlodějů se slovy přání návratu ke starým hodnotám a tradicím. Toho muže, který staré hodnoty odsoudil a dal příležitost rozkrást zemi takovým, které nyní pouští na svobodu. 

Asi to tak chtěl a už se to začalo i plnit. Frontou na pečivo to začíná a svobodou darebákům to končí.

P.S. Ostatně, když jim dal možnost rozkrást zemi, když v politice začínal, proč by jim nedal druhou šanci na dokončení díla, když v politice končí? A tradice slušnost a návrat k dobru ať jde k čertu. Jako on…