Heč, já spát „po o“ nemusím!

Když rodič odmítá, aby si jeho dítě zvyklo na režim školky, musí počítat s tím, že jednou jeho dítě odmítne se řídit režimem ze strany rodiče, firmy, státu, zákonů, zřízení… A určitě z něj pak bude slušný, pro společnost platný člověk. Třeba prezident.  

Do školky dítě chodí proto, aby si zvyklo na to, že existuje nějaký jednotný režim pro všechny jeho vrstevníky v daném zařízení.  Jako dítě jsem musel ve školce spát, když jsem nešel „po o“, musel jsem se dokázat obsloužit na WC, najíst se příborem, obléknout se, uklízet hračky a poslouchat soudružku učitelku. Na základní škole jsem pak měl o to menší problém, s akceptováním a dodržováním školního režimu. A tak to se mnou jde celý život. Když mám pracovat – pracuji, když mám být co k čemu, musím dodržovat pravidla. Jinak můžu jít…

Dnes je to jinak. Začíná to: „Heč, já spát nemusím“, pak vznikne dětská rebelie, kdo chce a kdo nechce. A nepůjde jen o spaní. Půjde o jídlo, hygienu, hraní si, poslouchání…  Pak následuje v první třídě: „Heč, já se učit nemusím, můj táta je podnikatel a všechno mi koupí a zaplatí“… a paní učitelka nebo pan učitel to schytá od ředitele, když na mě bude zlý, že nedělám to, co mám dělat.

Pokračuje to: „Heč, já nemusím tohle nebo támhleto, protože nemusím nic, co nechci“.  Od „nemusím se učit“, přes „nemusím poslouchat, nemusím se řídit pravidly a zákony“ až po: „Heč, já se bát nemusím, já si zaplatím právníka a ten mě z toho dostane“. 

Dnešní děti a mládež mají natolik svobody v rozhodování se již od útlého věku, že je to na pováženou.  Pravidla neexistují, stejně jako režim. Podle toho, jak hlasitě se umí dotyčný ozvat a jakou „vlnu“ to vyvolá, se dnes mluví o demokracii, svobodě a chování společnosti.

Odmítáním a stěžováním si, že mé dítě nehodlá dodržovat pravidla, nastavená zařízením, které navštěvuje, to začíná. O pravidlech, která s sebou třeba řád školky nese, ví rodič dopředu.  Pokud je nechce respektovat, nemusí. Pak ale jeho dítě nemusí do dané školky docházet.

Když rodič nezvládá vlastní dítě ve školkovém věku, co bude dělat v jeho 15 letech? Možná nic, protože ho jeho vlastní dítě bude ignorovat a třeba ho i zabije.

P.S. A že nechce spát? OK, ale bude ležet. Nesouhlasíte? Změňte školku a sepište závěť.