Estetika holé zadnice „s“ nebo „bez šňůrky“ na dětském hřišti.

Aneb: „Teplejší a teplé počasí budiž pochváleno ale někdy raději zatraceno“. Obzvlášť pokud jde o psychickou újmu nebo rovnou šok.      

Zpravidla teplejší a zcela určitě teplé počasí s sebou nesou pro nás muže hezké „výhledy“ na spořeji oděná těla žen a dívek všech věků. Bohužel s tím ale je čím dál větší výskyt takových výhledů, které by bylo lepší nevidět. 

Nedávno to u nás zase všechno začalo. Tentokrát otevřením jediného dětského hřiště v našem městě. A protože všechna ostatní městská hřiště z naprosto neznámého důvodu jsou stále dodnes uzavřená, zákonitě se jediné otevřené hřiště stalo abnormálně navštěvovaným maminkami s dětmi a tu a tam i námi otci s dětmi.

A protože konečně polevily restrikce, zástupkyně „něžného pohlaví“ se konečně mohly nechat zkrášlit a mohou se nyní i bez roušek zase nechat obdivovat. Maličko to kazí jen ty, co postrádají trochu soudnosti a vkusu, ale to s sebou nese asi doba.

A tak, ať se tomu sebevíce jako muži bráníme, nebýváme ušetřeni módních přehmatů ani na dětských hřištích. Naopak - dětská hřiště jsou místem, kde je to nejčastější a bohužel i nejdrastičtější.

Zatímco dětičky si hrají na prolézačkách a různých atrakcích, pilné maminky diskutují s jinými pilnými maminkami a paralelně dávají pozor na svoje děti a jako „správné a zodpovědné“ mámy jim pomáhají s jejich bezpečným pohybem. Ovšem nebezpečné pohyby se nevyhýbají právě některým maminkám.

S lehkým uzarděním a vnitřním pohoršením se tak, jako já, účastníte módní přehlídky spodního prádla a zimou vybělených částí dámského pozadí, které se velmi ochotně při předklonu, dřepu a podobných pohybech dere ven zpoza oblečení. Vypasované strečové sportovní kalhoty (typu tepláky), jeansy s proklatě nízkým pasem, běžecké „kalhoty“ jsou nekompromisní. Už v okamžiku, kdy je do nich „vložena“ neúměrně ke zbytku těla rozměrná „zadínka“, začíná svítat k nadcházející tragédii. Snad lepší je varianta „bez spodního prádla“ než varianta „tanga“, kdy jejich obvodová část dělí opticky trup vysoko nad ledvinami.

Když se k tomu ještě přidá zvukový projev – a teď jsem nemyslel nějaký ten „rádoby tichý pšouk“ – ale hlasité okřiknutí neposlušného dítka hlubokým barytonem, s následným komentářem (pro vedle stojící kamarádku) na téma, že dítě (vždy to je výhradně chlapeček) je stejný idiot jako jeho otec, kterého by bylo nejlépe se zbavit navždy, ať už je dotyčná s ním ještě pod jednou střechou nebo ho již poslala k čertu, pak si nejeden tatínek na hřišti situaci zažívající pomyslí, že ten chlap musí být chudák anebo vyhrál, že utekl. Ale zpět k „módě“ holých zadnic…

Názor muže je stále stejný. Dal by se tu parafrázovat slogan jedné staré reklamy: „Když na to máš, tak to ukaž“, s dovětkem „Jinak se ztrapníš“. Aneb pokud s takových estetickým projevem má dojít k oslnění potencionálního zájemce o jeho iniciátorku, pak k němu zcela jistě, milé dámy, ženy a slečny - nedojde.

P.S. A ani sebelepší Photoshop nebo jiný program to nezmění…!