Proč stále více Čechů jezdí nakupovat do zahraničí? Protože za méně peněz dostanou více. Jak kvality, tak množství. A důvod? Jsme moc malá země.
Proč stále existuje tak velké množství rozdílů v kvalitě a ceně, i když jsou Češi levnější pracovní silou a logicky vydělávají méně, než například Němci?
Chystám se vyjet do zahraničí. Už dopředu je jasné, co bude součástí cesty. Bude to nákup. Nákup potravin a drogerie. U stejného obchodního řetězce, u jakého nakupujeme doma. A proč? Protože nákup vyjde i při vysokému kurzu Eura ke Koruně levněji a nakoupené zboží bude jednoznačně v odlišné kvalitě. Nejde o nějakou domněnku, že zboží v Německu, Rakousku Itálii a dalších státech je odlišné. Je to smutný fakt, který si každý může sám ověřit. Nabízí se otázka, na kolik je to subjektivní posouzení a na kolik situaci ovlivňují potravinářské a hygienické předpisy například dvou sousedních státu v jedné Evropské Unii, řízené stejnými unijními předpisy. Proč jedni mají více za méně a druzí mají méně za více? Neoficiální odpovědi jsou dvě.
Odpověď první:
Situace je odlišná proto, že údajné trh v ČR je malinký oproti německému a to znamená, že lidé utratí v českých obchodních řetězcích méně peněz. Proto musí mít vyšší ceny. To ale nevysvětluje jinou – nižší – kvalitu. U drogerie neoficiální vysvětlení například u pracích prášku je ta, že české čističky odpadních vod si s kvalitními prášky nedokáží poradit a odbourat jejich čistící složky. To asi platí i pro zubní pasty, šampóny a další přípravky, které mohou skončit v odpadních vodách. No a prodejce si pak menší spotřebu musí vylepšit na tržbách vyšší cenou i kvůli spořivosti Čechů.
Ostatně – na počet obyvatel je u nás určitě více supermarketů než v Německu. Naše město je toho příkladem. Na 55.000 obyvatel jsou tu 3 obří Alberty a jeden malý, Kaufland, Tesco, dva Lidly, tři Penny markety a o dalších nákupních centrech se jedná. A všichni chtějí co největší tržby.
Odpověď druhá:
Proč jíme horší kvalitu než jinde? Odpověď je ze strany řetězců prostá – prý to chceme. Máme malou kupní sílu a tak kupujeme méně kvalitní produkty, abychom toho měli více.
To není skutečná pravda. Přijdete s košíkem k pultu uzeniny a nahlédnete do prosklených pultů. Na jedné straně tu vedle sebe jsou „jakože kvalitní“ a drahé produkty a vedle nich- psychologicky – leží levné produkty. Máte tu šunku od kosti za 25 Kč/100g (max. 90% masa) a vedle parodii na šunku, která vypadá dobře, masa má do 60% a stojí polovinu a méně. Že jde o maso je strojně oddělené, tedy odřezky, oškrabky = zbytky, tu ani není vyznačeno. Co si koupíte? Dobře vypadající šunku s polovičním obsahem masa na maličko přes 10Kč za 100g nebo tu šunku od kosti? Řada lidí „půjde do levnějšího produktu. Protože musí ještě nakoupit další potraviny a drahou drogerii. Pokud máte 1000 Kč a máte za ně nějakou dobu žít, musíte se rozhodnout, jestli kvalitu a menší množství nebo obráceně. Vymlouvat se na oblíbený salám Gothaj a špekáčky, jenž zákazníci upřednostňují před vysoce kvalitní šunkou, která stejně má na rozdíl od německé o 10% méně masa, je trapné. Nehledě k tomu že méně trvanlivé potraviny jsou zpravidla s výrazně menším obsahem chemie. Levnější jogurty, máslo bez přidané vody (údajně pro snazší roztíratelnost), sýry, mléko….Když jsou v ČR nižší výrobní a výkupní ceny – proč je cena vyšší a kvalita nižší? Protože se ve finále srovnávají zisky řetězců se zisky v zahraničí. Proto třeba některé řetězce ČR opouštějí, protože jejich zisky jsou ve srovnání s jinými zeměmi prostě nízké. Málo lidí a málo peněz se snaží řetězce kompenzovat různě. Hlavně ale ve svůj prospěch. Třeba nákupem šuntu v zahraničí.
Na druhou stranu vyvážet musíme kvalitu, která je minimálně srovnatelná se zahraničním zbožím, ovšem musíme být levnější. Automobily, elektronika,… to jsou naše produkty, kterými „oslňujeme“.
Každý člověk – zákazník – chce za svoje peníze odpovídající kvalitu. Proč soudruzi z Bruselu nehlídají tyto parametry kvality života ve státech unie? Když jiné výrobky svoje jasné parametry mají, proč se Unie stará jen o ochranné známky a ne o kvalitu? Když má výrobek shodné jméno a výrobce, není možné, aby se lišil podle státu, kde se prodává. A pokud to tak je, nestačí dělat odlišně vypadající balení.
Výmluvy na dovozní přirážky a DPH nejsou opodstatněné, když polský výrobek, prodávaný v Č nebo v Německu je v obou destinacích rozdílný jak v kvalitě, tak v ceně. Respektive kvalitnější a levnější v Německu oproti nižší kvalitě a vyšší ceně v Česku.
Všichni jsme doufali, že s rostoucím počtem supermarketů a nadnárodních řetězců budou klesat ceny a stoupat kvalita díky konkurenčnímu prostředí. Dnes to ale vypadá tak, že mezi sebou všichni soutěží o to, jak prodat za co nejvíc co nejhorší produkt, aby byl zisk na „světové“ a také naplánované hodnotě. Od toho vzniklo hodnocení manažerů a prodejen a od nich se odvíjí, co se prodává.
Když se domlouvají prodejci pohonných hmot, domlouvají se všichni ostatní. Samozřejmě ne okatě a nápadně. Konkurence musí být. Na oko… jak jinak.
P.S. A o zákazníka nikomu - jako obvykle - nejde, dokud nezačne chodit jinam.
... A jen tak mimochodem - ještě perlička pro diskutéry pod mým předchozím článkem o bankách a klientech - právě mi moje banka oznámila, že snížila úrok na spořícím účtu. Přesto, že původní smlouva zněla na 1%...
Zdroj: http://byznys.lidovky.cz/pet-skvelych-sunek-misto-gothaje-vecer-je-vyhodime-rika-sef-kvality-albertu-17i-/firmy-trhy.aspx?c=A150718_111803_firmy-trhy_pave
