Být hrdý, že jsem Čech? Spíš mám problém... se za to nestydět!

Kvůli pár jedincům máme být ve světě za národ zlodějů a tunelářů, podvodníků a nesolidních lidí, kterým je snad lepší se vyhnout?

Tři mušketýři měli heslo: „Jeden za všechny a všichni za jednoho.“ Bohužel se dá použít i jinak. Když kohokoliv budete posuzovat podle jedince, který není právě vzorem poctivosti, čestného a správného jednání. Rozhodně to nevylepší ani nedořešené aféry politiků a zločinců na útěku, které se objevují i v zahraničních médiích.

Když si pak sám prezident hraje na vtipálka a amatérského kouzelníka, co nechá zmizet pero - byť se po chvíli pero z jeho kapsy zase objeví, což už vlastně není ani tak zajímavé, jako manipulace, vedoucí k jeho zmizení, je velmi těžké vysvětlit dotazujícímu se známému či kamarádovi z ciziny, že to byl neškodný žert. „Když už u Vás krade i prezident, sledovaný kamerou, tak to u Vás opravdu musí vypadat…“ Má smysl se pak pokoušet vysvětlovat, že to tak není, že tu žijí i slušní lidé, kteří se s takovými, co dobré jméno naší země poškozují kdekoliv a kdykoliv, ať už z hlouposti nebo cíleně, porovnávat nechtějí?

Nechci ani omylem tvrdit, že se nikde jinde podobné věci nestávají. Rozhodně se ale nestávají státníkům, a ve velkém politikům všech stran v dané zemi. Tedy tak, jako je to běžné u nás.  Všude jinde, když je ve „stádu“ jedna černá ovce, se jí stádo zbaví. U nás se spíš zbaví té bíle ovce, které se označí jako „práskač“, nekolektivní hráč nebo rovnou jako osoba duševně chorá.

Když zlo a špatnost je odměňovaná a dobré a správné je trestané a ještě to má politickou podporu, nezbývá mi než se za to před dotazujícím cizincem stydět. Stydět se za to, že jsem ČECH, jen proto jak nás jiní tak „hezky“ ve světě reprezentují.

Nechci být součástí národa, o kterém se veřejně začíná říkat: Co Čech, to zloděj, podvodník a lhář“. Vy ano?

P.S. Tak co se s tím dá dělat?