Církevní restituce a odškodnění jsou pro koho? Kdo je tady „církev“ a k čemu jí bude sloužit navrácený majetek a peníze?
Chápu, že na jedné straně stát zabavil majetek církvím a nestaral se o něj dobře. Ovšem od té doby už není církev tou církví, co bývala. Nejen že si dost dobře nedokázala zajistit přízeň lidí, ale věřících stále ubývá. Když dostane zpět majetek a budou jí vypláceny po dobu 30-ti let finanční prostředky – jak s nimi bude hospodařit? Bude za ně opravovat církevní majetek? Ten co nyní má a ten, co jí vrátí stát? To bych ještě chápal. Ale jaké záruky torzo církví dá státu, že peníze využije čestně a nepropije je v mešním víně a neutratí za sexuální radovánky?
Když někomu něco vrátíte a ještě mu budete desítky let platit „odškodné“, asi by to nemělo být obratem prodáno a peníze utraceny za poflakování se za užívání sexu s mladými hošíky, co se rozhodli stát farníky.
Kostely, které dnes církev „provozuje“ většinou udržuje za pomoci stálých „oveček“, respektive z jejich darů. Bezesporu nějaká kačka navíc by mohla historické památky, v majetku církve pomoci zachránit a opravit do slušné podoby. Ale něco za něco. Tak, jako kdysi tu byly řády jeptišek, co pomáhaly v nemocnicích a za to byly jejich řády nějak podporovány – jak to bude vypadat nyní? Budou jen „profesionální služebníci boha“ lépe placeni z kapes všech daňových poplatníků nebo budou muset něco pro blaho všech dělat i mimo nedělní kázání? Bude církev pomáhat lidem i jinak než jen vybíráním almužniček a na opravy kostela či hřbitova, když za to bude vlastně placena státem?
Pokud to tak bude a počítá se s tím, pak je to v pořádku. Ale obávám se, že peníze zmizí stejně, jako nikdo nebude nic opravovat a hubení kněží budou jen tloustnout a mít problémy s játry.
Kdo bude dohlížet na to, aby vrácené a obratem prodané nemovitosti i vyplácené prostředky neskončily na soukromých účtech v zahraničí? Stát? Vatikán či jiná svatá stolice? Bůh?
Všechno se nás za ta léta minulého a i současného politického systému změnilo. Ale všechno by mělo mít svůj řád a podmínky… Říct někomu dnešnímu: „Tu máte, nate, tady to máte a dělejte si s tím, co chcete a my Vám to ještě budeme finančně vylepšovat“ bez nějaké kontroly – to připomíná sponzorování vzkříšené politické strany, které voliči ubývají a novodobí vůdci si z ní udělají svůj byznys.
P.S. A to mi nepřipadá správné ani kdybychom měli rozpočet 100 miliard do plusu.
