Kde se bere ta šedá ekonomika? Je to nenápadné a děláme jí všichni… Skutečně všichni!
Vzít si doklad o nákupu nebo nevzít? Stačí mávnout rukou. Pro řadu lidí je to to nejmenší dilema. Další papír. K ničemu… Opravdu k ničemu?
Znáte to – natankovali Jste plnou za dva tisíce korun a při placení se Vás obsluha ledabyle zeptá: „Chcete daňovej?“ Stačí dát negativní odpověď a doklad si nevzít. Zapomeňte, že skončí v koši…!
Jiná situace – objednáte si řemeslníka a jeho naprosto samozřejmá otázka bude : „Chcete to s dokladem nebo BEZ dokladu? Bez daňáku to bude levnější…“ Kdo by nechtěl uspořit, že? Každá kačka dobrá… A už v tom jedete.
Když si nevezmete daňový doklad, jednoznačně tak říkáte – je to Tvoje celé. Kde není doklad, není ani daň. Kde není daň, není žádný záznam, že se něco někomu prodalo... Ať už to je naše prokázání spokojenosti s obchodem nebo jen pohodlnost – do státní kasy nepřijde ani koruna. Ne že by nebylo potřeba stát taky trochu stáhnout, když on stahuje nás. Ale dnes na to všichni v naší zemi hřeší. Kdo by se počítal s tím, co komu kdo za kolik prodal, když o tom doklady nejsou? Když soukromá osoba nemůže doklad použít do účetnictví, nikdy nikdo na nic u prodejce nepřijde. Ten pak jednou ročně přizná jen tolik, aby zaplatil co nejméně a klidně si drze ještě nechá něco za svoje ztrátové podnikání od státu doplatit. Když se to dělá chytře, dá se velmi slušně žít i „z toho mála, co živnostník oficiálně vydělá“. ¨
Vyhovuje to všem až do doby, než se stane něco špatného. Stačí obyčejná dlouhodobější nemoc. A najednou není žádný příjem a ani žádné dávky v nemoci od státu. Nic Jsi nedal, nic nedostaneš. Tady spravedlnost zafunguje. Ale jen u těch malých rybek. Velké si pro takové situace našetří par set tisíc, co vlastně měli dát státu na daních a jsou vysmátí. Ať už jde o nemoc nebo o nástup do důchodu.
Chovat se tak, jak to vyžaduje stát, je sice morální, ale v očích těch, co šedou ekonomiku tvoří Jste za hlupáky. A přitom stačí tak málo…
P.S. Stačí říct: „Daňovej doklad? Jistě že ho chci…“
