Že politika je zvrhlá výhradně do záležitosti zájmových skupin, víme všichni. Ale že sociální cítění lidí v politice je na tom stejně – to už je zoufalé.
Klokánky a další organizace, které se snaží vytvořit pro děti nebo i jejich matky bez budoucnosti slušné životní podmínky krachují a jsou rušeny. Přitom na druhou stranu stejná ministryně, která odmítá takovým organizacím pomoci, klidně posílá miliony těm, co je nechají v hernách, v alkoholu, drogách bez mrknutí oka. Raději dáme miliony na pomoc třeba syrským uprchlíkům. Co nám je do nějakých Klokánků!
Vláda klidně ožení stovky milionů za kauzy jako ProMoPro, oželí miliardy na daňových únicích a bude tvrdit, že neziskové organizace je nutné zrušit, protože hospodaří neefektivně? Co takhle srovnání s náklady na věznění zločinců? Tam tečou desítky milionů a nic z nich nikdy nikdo neuvidí. Baví se někdo o efektivním hospodaření věznic? Vždyť životní podmínky a vybavenost věznic je skoro stejná, jako v Klokáncích, Heřmáncích a dalších zařízeních. U dětí s matkami je alespoň jakási šance, že z těchto zařízení přejdou do skoro normálního života a ne rovnou do kriminálů.
Situace není nijak zamotaná a dává dost velký prostor pro spekulace, proč se děje, co se děje. Někdo chce mít prospěch z něčeho, co sebere někomu jinému. Tak třeba vybavení byty a budovy s příslušenstvím by bylo možné dát sociálně nepřizpůsobivým. Vždyť politická vůle už jasně deklarovala jejich přednostní práva na bydlení, vzdělání a rozvoj.
Možná že právě někoho napadlo zadlužené Klokánky zrušit nebo nechat zbankrotovat a přivlastnit si nemovitosti se vším, co v nich z darů a příspěvků bylo vybudováno. Paní ministryně Marxová-Tominová to má jistě dobře do koruny zmapované. Nejspíš už někde někdo čeká, až budou zařízení opuštěna a nastěhuje do nich za „státní nájemné“ nepřizpůsobivé a uprchlíky.
Vlády hospodaří milionkrát hůře, než všechny Klokánky a další organizace a nikomu z politiků to nevadí. Po volbách, které dnešní garnituru ministrů, ministryň, vrcholných politiků a jejich kamarádů a dalších sociopatů spláchnou do propadliště dějin s tučnými konty a nikdo z nich nebude zodpovědný za to, co napáchal.
Udělal bych dvě jednoduché věci. Vypsal bych referendum. Kdo je pro přijetí uprchlíků se písemně zavazuje se o ně starat po celou dobu jejich pobytu u nás a bude za to i právně zodpovědný. Stejně bych postupoval i v případě sociálně nepřizpůsobivých. Ať jim velké huby politiků ukáží, jak se o ně dokáží postarat přímo oni sami. Každý takový řvoun a bijec za práva sociálních skupin by dostal přidělenou tak velkou skupinu, jak velký je jeho plat po odečtení životního minima na jeho rodinu, aby stejný díl zůstal i na přidělené osoby. Klíč je jednoduchý.
Plat 100.000 korun měsíčně třeba u ministryně práce a sociálních věcí nebude nejspíš nereálný. Takže (teoreticky) pokud má 4-člennou rodinu živí ji sama, potřebuje 4x 9.200,- to je 36.800,- . Zbývá ještě 63.200,- Kč a to znamená, že dostane přídělem 6 osob. A protože matematikou dochází k nějakému zbytku, ten použije na humanitární dar pro UNICEF. Že takhle tedy ne? Jak – ne? Já jsem povinen poskytnout a paní ministryně by povinna nebyla? Že ona za to nemůže? Ale může a má tu kompetenci to změnit.
Takto za deset let bude běžné, že ve frontě v obchodě před Vás ostraha posune Romy, syrské uprchlíky, libyjské utečence… Váš dům nebo byt doplní o kvótou stanovený počet těch co potřebují pomoc a které jste povinní ze solidarity šatit, živit a dávat jim část toho, na co oni by nikdy nedosáhli.
P.S. Jedinou výjimkou budou politici a prezident. Ti mají imunitu a tak u nich nikdo bydlet nemůže. Navíc by někdo mohl vykecat, jak si vlastně politici žijí a to není určeno pro veřejnost...
