Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Zahradní trpaslík

„Vendula si o sobě myslí, že je estét,“ řekla opovržlivě Lenka kolegyni Evě a ta ochotně přitakala. Neměly Vendulu rády. Povyšovala se nad ně a cokoliv před ní řekly o své domácnosti, bylo okamžitě otočeno proti nim a bylo jim předhazováno, že vyrábějí akorát kýče.

Nic jí nebylo vhod a všechno okolo ní bylo špatně udělané a ona by to uměla lépe. Však také stále ležela v odborných časopisech o úpravách domu a zahrady.

Je ovšem pravda, že její domácnost byla na vysoké estetické úrovni. Kýč by tam nikdo nenašel. Vše vzájemně ladilo, jak stylem, tak barevně. V domě byl každý pokoj laděn do jiné barvy a vypiplán byl do nejmenších detailů. Dokonalost ze všeho jen čišela.

Také na zahradě bylo všechno sladěné a stylově čisté. Zahrada odrážela vkus své zahradnice a měla se čím chlubit. Chodili se na ni dívat lidé ze širokého okolí a její sláva se rychle šířila.

Vendula zahradu neustále zdokonalovala podle nejnovějších trendů, které uváděly zahraniční časopisy. Neustále vylepšovala buď dům, nebo zahradu a čas, který tomu věnovala, se jí rychle zúročil. Dovedla dobře rozlišit kýč a vkus a tak dosazovala do své domácnosti pouze efektní a vkusné kousky. Dalo by se říct, že se to stalo jejím koníčkem. Sice byl dost časově a finančně náročný, ale Vendula nelitovala. Snažila se radit i kolegyním v práci, ale zdálo se jí, že na její rady moc nedají. Sice přikyvují, ale když se dostane do jejich domácnosti, musí se v mysli chytat za hlavu. Vidí jejich chyby a hned ji naskočí, jak by to vylepšila a co by změnila. Asi ji nemají moc rády, ale jí to nevadí. Má svůj dům a zahradu a to jí vynahrazuje pobyt mezi lidmi.

Jen kdyby nemusela slavit ty padesátiny. Nejraději by zalezla na zahradu a předělala zase skalku. Ale musí to oslavit kvůli okolí a také rodině. Však se syn a snacha již vyptávali, kdy to chystá. Snacha se i nabízela, že přijde a pomůže jí v kuchyni. Musela navrhnout termín a domluvit hodinu.

Čím víc se blížil den oslavy, tím byla nervóznější. Tolik věcí musí zařídit a zajistit a přitom je oslavenec. Bude muset běhat okolo hostí a bude úplně zničená. A ostatní si budou sedět, bavit se o blbostech, smát se pitomostem a nechají se obskakovat. Už aby to bylo za ní.

Když nastal den oslavy, vstala Vendula hodně brzy. Vše měla sice nachystané, ale nemohla spát. Ještě jednou musí všechno zkontrolovat a nachystat stoly na zahradu. Ještěže je krásné počasí a mohou být venku. Nastala hodina určená pro začátek oslavy a k domu se sjížděla auta a hosté z nich vystupovali v dobré náladě. Každá rodina nesla větší či menší balíček, který byl určen pro oslavenkyni. Předávali jí dárky hned při vstupu do zahrady a ona za ně děkovala a vítala hosty s úsměvem. Vždy balíček ihned rozbalila, aby dárci viděli, jak se jí obsah balíčku líbí.

Když přijel syn se snachou, nesl balíček největší z těch, co zatím obdržela. To se asi vytáhl a dá teď mamince něco originálního, blesklo Vendule v mysli. Vítala je s upřímnou radostí a hned začala rozbalovat dárek. Byla to veliká krabice a docela těžká. Musel jí s ní pomáhat manžel. Ale to, co rozbalila, předčilo její očekávání. Ze změti papírů se vyloupl sádrový metrový trpaslík s červenou čepičkou.

Vendula se nejprve nezmohla na slovo, ale protože viděla, jak oba dárci čekají na reakci, usmála se a poděkovala ještě jednou.

„Bude se ti do zahrady hodit, viď,“ řekl syn a měl evidentně radost, že maminku tak překvapil. Však si zaslouží, aby ji taky zahradu pomohl zkrášlit. Vždyť je tam máma neustále a snaží se o zvelebení ze všech svých sil.

Vendula dala trpaslíka k ostatním darům a nenápadně ho otočila tak, aby na ni nekoukal. Měla zkaženou náladu. Pořád přemýšlela nad dárkem a oči jí k němu neustále sklouzávaly. Určitě to syn se snachou neudělali schválně, jen nemají tak vytříbený vkus, jako ona. Co ale teď s TÍM bude dělat? Na zahradu TO dát nemůže. To jen přes její mrtvolu.

Po skončení oslavy dala trpaslíka do předsíně. Nemůže se ho jen tak zbavit, když k ní syn se ženou často jezdí. Ptali by se, kam ho dala.

Když přijeli a viděli ho v předsíni, řekla, že ho dá do zahrady až na jaře, aby se přes zimu nezničil a teď že ho tam zatím nemůže dát, nemá pro něj přichystané to správné místo. Musí všechno rozvážit a najít mu místo, kde se bude vyjímat a vše připravit a teď na podzim osázet trvalkami. Spokojili se s tím a byl klid.

Jenomže trpaslík Vendule vadil i v předsíni. Snad ještě vyrostl, jakoby se zvětšil a dělal na ni výsměšný obličej. Donesla ho tedy do sklepa. Synovi řekne, že ho dala do krabice, aby se na něj neprášilo.

Ale ani pak neměla klid. V hlavě měla stále trpaslíka a obávala se jara. Při každé cestě do sklepa nemohla tu krabici přejít bez toho, aby se na ni nepodívala. Moc dobře věděla, co v ní je a štvalo ji to.

Najednou dostala nápad. Při vracení štaflí po mytí oken, se s nimi tak nějak „nešikovně“ otočila, že krabice spadla. Honem se do ní podívala a spokojeně se usmála. Obsah krabice se rozlomil na dva kusy.

Vítězoslavně je donesla do popelnice a zamkla sklep.

Jako naschvál se syn, hned následující víkend, zeptal:

„A co trpaslík, jak se má sám v tom sklepě? Já vím, že se už těší na sluníčko.“

Ve Vendule hrklo. S hranou lítostí vysvětlila synovi tu nešťastnou „náhodu“. A s dodatkem: „Bylo mi to moc líto,“ se na syna opatrně podívala.

Syn a snacha se dívali střídavě na sebe a střídavě na ni. Pak seděli, jako zkoprnělí. Ale naštěstí zrovna přišel z venku její manžel a začal na ně chrlit své „důležitosti.“

Tak to prošlo! Vendula by si nejraději zpívala.

Celé tři týdny bez trpaslíka ji přinesly zpět ztracený klid a svobodu.

A pak zase přijeli mladí na návštěvu. Usmívali se na Vendulu již z dálky.

„Mami, dalo nám to sice moc shánění, ale nakonec jsme byli úspěšní. Tady ti vezeme náhradu za ten rozbitý dárek k padesátinám,“ vyndávali oba společně z kufru auta velkou krabici a nesli ji skoro jako poklad.

Vendula se na oba podívala trochu s obavou. Se vzrůstajícím strachem pak začala rozbalovat krabici.

A BYL TAM!

Velký, větší než ten minulý a PLASTOVÝ.

I ta jeho čepice byla křiklavější. Výsměšně se na Vendulu díval a v ruce držel lopatku. 

„Ten se ti už nerozbije, mami, nemusíš se bát,“ spokojeně řekl syn s pocitem, jak to výborně vymyslel.

Autor: Alena Pekařová | středa 2.7.2014 16:15 | karma článku: 16,30 | přečteno: 719x
  • Další články autora

Alena Pekařová

Vážení přátelé a (ne)vážení nepřátelé,

tak jsem se konečně rozhodla! Nebylo to hned, zrálo to pomalu, ale dozrálo (myslím) v pravý čas. Končím zde na blogu iDnes. Důvod? Špatně snáším ty zde neplodné diskuze, urážky a hádky o ničem.

16.5.2015 v 11:00 | Karma: 12,97 | Přečteno: 579x | Diskuse| Ostatní

Alena Pekařová

Jak ekologicky na mšice.

Potíže se mšicemi zná snad každý pěstitel čehokoliv. Pokud jsou venku na růžích, je to jednoduché – růže nejíme a tak bez váhání použijeme doporučený a zakoupený sprej. Tedy chemii. Něco jiného je, pokud se vám kolonie mšic usídlí na chilli papričkách pěstovaných celoročně na kuchyňském okně.

10.4.2015 v 6:00 | Karma: 15,10 | Přečteno: 803x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Alena Pekařová

Ostrov

Ta loďka se pohybovala souhlasně s obrovskými vlnami a vyděšená posádka se držela „zuby nehty“ všeho, co jen měla v dosahu. Již dávno nebyla tato plavba dovolenkovou kratochvílí. Již dávno se změnila v děsivou a život ohrožující.

2.4.2015 v 1:00 | Karma: 9,06 | Přečteno: 242x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Alena Pekařová

Už je to tady!!!

Vážení, dovolte mi jen krátké oznámení. Tak „už je to tady“ a nikdo nám to již nevezme.

12.3.2015 v 10:28 | Karma: 15,05 | Přečteno: 741x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Alena Pekařová

Za komunistů bylo líp?

„Jo, za komunistů bylo líp, paní Nováčková, to mi věřte,“ otočila se starší paní ke své sousedce na lavičce a povzdechla si. „No, jak v čem, paní Pavlíčková, jak v čem,“ odpověděla váhavě oslovená.

6.3.2015 v 16:40 | Karma: 31,07 | Přečteno: 2704x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva

3. května 2024  21:23

Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...

Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt

3. května 2024  19:28,  aktualizováno  21:13

Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...

V Berlíně hoří výrobní hala firmy produkující zbraně poskytnuté Ukrajině

3. května 2024  15:44,  aktualizováno  20:58

Hasiči na jihozápadě Berlína likvidují rozsáhlý požár výrobní haly, ve které jsou uskladněny...

Názor, že Paroubek parazituje, nestačil. Podle soudu může iniciály ČSSD použít

3. května 2024  19:44

Volební senát Nejvyššího správního soudu (NSS) zamítl návrh Sociální demokracie (SOCDEM) na zrušení...

Allgemein öffentliches Krankenhaus Spittal/Drau
Ärztin/Arzt für Innere Medizin

Allgemein öffentliches Krankenhaus Spittal/Drau

nabízený plat: 172 000 - 273 000 Kč

  • Počet článků 106
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 752x
Jsem "obyčejná ženská z lidu", tedy středoškolačka, která věnovala skoro celý život práci. Práci pro svého zaměstnavatele i pro svou rodinu. Nyní již při vidině blížícího se důchodu se začínám věnovat i sama sobě. To znamená především svým koníčkům, což je zahradní architektura a nyní nově i psaní. Začínám psát nejen povídky, ale i romány.