oprava: ...abyste proboha neodcházela, že to zde bude bez vás k nevydržení?

Však se najde zase jiný "fackovací panák".

Paní Aleno, zamyslela jste se nad tím, zda jsou vaše články tak zajímavé pro ostatní, jak jste o tom přesvědčená vy sama? Když jsem se podívala na vaše hodnocení, čtenost a počet článků, vychází mně, že to moc slavné nebylo. Nečetla jsem ani jeden váš článek, ani diskusní příspěvky, jen mě zaujalo, jak se zde loučíte uražená, zneuznaná, pobouřená "zlými" komentáři. Můj výsledný dojem je, že kdybyste zmizela potichu, tak to ani moc lidí nezaznamená. Čekala jste, že se pod vaším článkem o rozloučení dostaví spousta komentářů, abyste proboha neodcházela, že to zde bude bez vás bude  nevydržení? Jestliže, jak píšete, jste se rozhodla psát romány (klobouk dolů), tak byste zde měla vytrvat a ověřit si, zda máte nějaký talent. Nechci vás od ničeho zrazovat, jen pište, pište, je to bezvadný relax. Přeju vám úspěch.

Paní Naďo, fakt zamyslela a také jsem i očekávala různorodou reakci. Ale vše se dá napsat slušně. A to co píšete, je také jedním z důvodů, proč odcházím. Nečetla jste nic a hodnotíte. Jde vůbec hodnotit něco, co vůbec neznám? Netvrdím, že se vám to bude líbit. Ostatně nikdo se nezavděčí všem, ale já bych si netroufla někoho odsuzovat, aniž bych ho dobře nepoznala. Také vám přeji úspěch.

Nevím, co vás pohnulo k tomuto rozhodnutí. Myslím, že jste do značné míry musela nebo mohla vědět, do čeho jdete. Nenechte se odradit a najděte svou formu pro další psaní. Ať zde nebo jinde.

Nežijeme v ideálním prostředí ani zde, na blogu, ani v běžném životě. A pokud se vám to tu zdá poněkud divočejší, tak si z toho berte radost, že život je lepší, radostnější.

Pane Machačku, opravdu jsem na blogu něco očekávala, ale skutečnost toto očekávání předstihla. Asi jsem na určité diskuze slabá, nemám již sílu. Jen vás a ostatní chci informovat, že jsem svou formu psaní již dávno našla a stále se jí věnuji. 

Vám děkuji za podporu a upřímná slova . Možná se setkáme na jiných stránkách. Psát rozhodně nepřestávám.

Vážená paní Pekařová, ve Vámi zmiňovaných diskuzích se střetávají mirkové dušínové se ctirady mašíny. Záleží na tom, jestli si člověk některou z těch dvou part vybere, nebo chce zůstat svůj a stát si za svými názory. Nevím, jestli je ještě nějaká šance Vaše rozhodnutí změnit, ale kdyby byla, přimlouvám se, abyste neodcházela. Vždyť stačí diskuzi ke svým příspěvkům nepovolit a tak těm sprosťákům zatnout tipec. Pokud Vás budou napadat ve svých vlastních článcích a porušovat tak kodex blogera, prostě je ignorujte a jejich filipiky nečtěte! Pokud je však Vaše rozhodnutí nezvratné, přeji Vám všechno nejlepší a více úspěchů někde jinde

Vážený pane Čejko, moc děkuji za slova podpory a za snahu o přímluvu. Věřte, že jsem tento krok zvažovala hodně dlouho, ale až dnes jsem dostala ten správný impulz a rozhodla jsem se. Psát nepřestávám, jen opouštím tyto stránky. Pokud budete chtít, jistě si k mým článkům najdete cestu. Víte, nemám již sílu stát si za svými názory a v diskusních příspěvcích vysvětlovat těm "šťouralům" vše stále dokola. Jsem unavená takovým způsobem komunikace. Snad mě chápete.

Děkuji za za přání. Vám přeji hodně štěstí a třeba mne navštívíte na jiných stránkách. Já se nyní cítím osvobozeně. To přeji z celého srdce i vám. 

Tady píší na diskusích důchodci, invalidní důchodci a lidé, co nemají do čeho píchnout. A pak zneuznaní geniové.

Dobrý den, paní Aleno, tento diskusní prostor opravdu není ukázka přátelského dialogu, často je to jen ukázka omezenosti a neomalenosti. Jenže v takové společnosti se nacházíme, takže nemá smysl zabývat se omezeností a neomaleností jiných, nýbrž zachovat si vnitřní svobodu, nezávislost a radost ze života. A navíc, on ten Mirek Dušín v sukních zase tak potupné označení není, zasmějte se tomu. Přeji vám hezké dny

Paní Olgo, děkuji za návštěvu a za vaše slova podpory. Vím. že Mirek Dušín není potupné označení, ale jde o to, jak se podá a jak se pak v následujících diskuzích rozvede. To chtěné a cílené ubližování druhému, to je to, co mi zde vadí. Nesnáším to. Sama se snažím ostatním neubližovat a nemůžu pochopit jednání některých diskutujících. Ale to není jenom u některých mých článků. Stačilo mi navštívit pár příspěvků ostatních blogerů a bylo to to samé. Nechci zůstat někde, kde se vrší zloba. Máte pravdu, nemá smysl se zabývat omezeností a neomaleností jiných. Tedy abych si zachovala vnitřní svobodu a radost ze života - musím odejít jinam. 

Mějte se moc hezky a třeba si moje články najdete - založím svůj vlastní blog.

Díval jsem se na diskuse k Vaším článkům a nic takového jsem tam nezaznamenal.

Pane Raštico, nic ve zlém, ale díval jste se špatně. Musíte více do hloubky (např. článek -  Rychlé tvarohové knedlíky). Ale nechci zde nic starého otevírat, jsem jen unavená a znechucená z některých reakcí.  Vám děkuji za návštěvu.

Tak to není dobré, takové odcházení. Odchod každého diskutéra je určitou ztrátou, jedno jakého. Snad je lepší vzdálit se, když už musíte, ale nekomentovat asi. I když chápu.

Pane Černý, věřte, že kdybych nekomentovala svůj odchod, cítila bych se jako zbabělec. Chtěla jsem, aby všichni ti dobří, se kterými jsem se zde setkávala, věděli, proč zde najednou nepublikuji další články. Vím, že na ně někteří čekali. Budu mít však svůj vlastní blog, ve své vlastní režii. Bude hlavně klidnější a bez soutěží o karmu a čtenost. Budu si psát jen tak, z té radosti z psaní a pro radost přátel. Doufám, že chápete, co jsem tím chtěla říct. Vám děkuji za vaše slova a návštěvu. Možná se na můj nový blog někdy kouknete.