Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Horečka

Ležela v nemocnici víc než týden a její tělo spalovala horečka. Ne teplota, ale opravdová a týrající horečka. Léky nezabíraly tak, jak by měly a lékaři nad její postelí kroutili hlavami. 

Nevěděla o tom. Vlastně nevěděla nic o okolním světě. Nevnímala, že za nemocničními okny byl už letošní první ranní mrazík a namrzlé listí teď pomalu opadává a odnáší ho lehký, ale chladný vítr.

Nevnímala, že každý den se u její postele střídá máma s tátou a v jejich očích je vidět strach a slzy.

Nevnímala ten neustálý nemocniční ruch a tu snahu lékařů a sester.

 

Skoro pořád spala. Snad to bylo tou velkou horečkou, snad léky, které jí proudily do žil. Každopádně, bylo jí takhle dobře a vyhovovalo to jejímu tělu zmučenému vnitřním žárem. Žila si tak ve svém horkém světě a mozek, místo aby odpočíval a věnoval všechny své myšlenky na uzdravení, pracoval na úplně jiné obrátky.

 

Žila si tak ve světě krásném a spravedlivém. Milém a příjemném. Čistém a všeodpouštějícím. A bylo jí tam dobře. Viděla ty, které již dávno vidět nemohla. Mluvila s nimi a dotýkala se jich. A oni se dotýkali jí a mluvili na ni. Všichni se na ni usmívali a natahovali k ní ruce. Byli moc rádi, že ji zase vidí. Byli krásní, šťastní a zdraví. Veškeré nemoci a neduhy, které je dříve trápily, byly ty tam a oni se pohybovali s lehkostí, do které byla přidána jakási podivná ladnost, s kterou nikdy dříve nechodili.  Ale vše bylo tak samozřejmé, tak jasné a uklidňující, že se tím vůbec nezabývala. Byla ráda, že je mezi nimi a oni ji s radostí provázeli krásným krajem.

 

Ten kraj byl jako z pohádky. Veškeré krásy, které si jen mohla vymyslet, tady byly přímo před ní a ona se jich mohla dotknout. Jezera plná čisté vody, vodopády padající z vysokých skal, louky kolem řek a lesy za nimi. Všude plno květin, vonících tak lahodně, tak nezvykle, tak moc, že se k nim vůbec nemusela shýbat, aby je cítila. Písek, podél břehů jezer, byl zářivě bílý a tak jemný, že když na něj šlápla, hned se za ní sesypal zpět, do původního neporušeného tvaru. Všechno tu bylo pro ni a kvůli ní. Všichni se točili okolo ní a snažili se, aby se jí tady líbilo. A jí se líbilo. Tak, jako tady, jí nikdy a nikde nebylo. Chtěla tady zůstat. Chtěla a moc. Chtěla nechat za sebou všechny ty starosti a nespravedlnosti, které ji poslední dobou potkaly. Nemyslet už na ně a jen si tady užívat krásy a čistoty kolem.

 

Jen ta její babička, ta jí to tu trochu kazila. Ta jediná se jí nedotýkala a dívala se smutně a vážně. V jednu chvíli k ní pak přistoupila blíž a potichu na ni mluvila. Mluvila dlouho a po celou tu dobu se smutně dívala do jejích očí.

 

„A ty myslíš, holčičko, že děláš správně? Proč to všechno hned zahazuješ? Proč nebojuješ? Jsi mladá, máš ještě hodně času, abys něco dokázala a byla někomu prospěšná. Vždyť tys to ani nesplnila. To poslání, které má každý z nás a které by měl splnit. Nepromarni tu šanci a vrať se! Bojuj a dej všechno zase do pořádku. Sílu na to ještě máš! Nepouštěj se jí tak lehce a nezavrhuj ji. Tady na to, všechno kolem, máš ještě dost času a určitě ti to neuteče. Neboj, všichni tě tu budou zase čekat, ale až bude čas. A ten teď není. Cítím to. A víš, že jsem ti vždycky dobře radila. Jdi, holčičko moje, jdi a vrať se tam! Sice mi tu bude bez tebe smutno, ale nejde to jinak. Já tady budu čekat a budu se celou tu dlouhou dobu na tebe těšit.“

 

Pohladila vnučku po tváři a ona ucítila chladný dotek. Ten dotek byl tak chladivý, že cítila, jak ji zima zaplavuje celé tělo. Ty krásné krajiny kolem se najednou začaly ztrácet v mlze a ona se probrala.

 

Ležela v jakési vaně, obložená ledem a zabalená do prostěradel. Nad ní stála máma a hladila ji po tváři.

„Probrala se, pane doktore, kouká se na mě!“ 

„Tak sláva, to budeme mít vyhráno. Přendáme ji zase na pokoj.“

Doktor se nad ní sehnul a vzal ji za ruku.

„To jste nám dala zabrat, slečno. Vyspala jste se alespoň na měsíc dopředu. Tak teď to tady budete muset všechno dohnat. Budete se snažit, viďte?“

 

Kývla hlavou. Začala vnímat okolí, ale zároveň ucítila i bolest. Snad celého těla. Zavřela raději zase oči a alespoň v duchu, se ještě na chvíli vrátila TAM.

TAM, kde ji nic nebolelo a všechno bylo tak, jak to má být.  

Autor: Alena Pekařová | pondělí 3.11.2014 11:39 | karma článku: 9,71 | přečteno: 509x
  • Další články autora

Alena Pekařová

Vážení přátelé a (ne)vážení nepřátelé,

tak jsem se konečně rozhodla! Nebylo to hned, zrálo to pomalu, ale dozrálo (myslím) v pravý čas. Končím zde na blogu iDnes. Důvod? Špatně snáším ty zde neplodné diskuze, urážky a hádky o ničem.

16.5.2015 v 11:00 | Karma: 12,97 | Přečteno: 579x | Diskuse| Ostatní

Alena Pekařová

Jak ekologicky na mšice.

Potíže se mšicemi zná snad každý pěstitel čehokoliv. Pokud jsou venku na růžích, je to jednoduché – růže nejíme a tak bez váhání použijeme doporučený a zakoupený sprej. Tedy chemii. Něco jiného je, pokud se vám kolonie mšic usídlí na chilli papričkách pěstovaných celoročně na kuchyňském okně.

10.4.2015 v 6:00 | Karma: 15,10 | Přečteno: 803x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Alena Pekařová

Ostrov

Ta loďka se pohybovala souhlasně s obrovskými vlnami a vyděšená posádka se držela „zuby nehty“ všeho, co jen měla v dosahu. Již dávno nebyla tato plavba dovolenkovou kratochvílí. Již dávno se změnila v děsivou a život ohrožující.

2.4.2015 v 1:00 | Karma: 9,06 | Přečteno: 242x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Alena Pekařová

Už je to tady!!!

Vážení, dovolte mi jen krátké oznámení. Tak „už je to tady“ a nikdo nám to již nevezme.

12.3.2015 v 10:28 | Karma: 15,05 | Přečteno: 741x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Alena Pekařová

Za komunistů bylo líp?

„Jo, za komunistů bylo líp, paní Nováčková, to mi věřte,“ otočila se starší paní ke své sousedce na lavičce a povzdechla si. „No, jak v čem, paní Pavlíčková, jak v čem,“ odpověděla váhavě oslovená.

6.3.2015 v 16:40 | Karma: 31,07 | Přečteno: 2704x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Třetí stupeň poplachu, 13 jednotek hasičů. Na Zlínsku hořel kovošrot

4. května 2024  13:06,  aktualizováno  14:56

V Tlumačově na Zlínsku hořel kovový šrot na autovrakovišti v průmyslovém areálu. Zasahovalo tam 13...

Oslavný song na Kima je hitem TikToku. Pecka, je to jak ABBA, líbí se mladým

4. května 2024  14:54

Oslavná propagandistická píseň na severokorejského diktátora Kim Čong-una se stala hitem sociální...

Prokremelské motorkáře vítali v Brně jako delegáty ruské teroristické federace

4. května 2024  8:57,  aktualizováno  14:40

Kontroverzní klub motorkářů Noční vlci, který podporuje ruského diktátora Vladimira Putina, se s...

Na trati z Břeclavi do Přerova srazil vlak člověka, muž na místě zemřel

4. května 2024  14:23

Srážka vlaku s člověkem uzavřela v sobotu od 13:00 trať mezi Nedakonicemi a Moravským Pískem. Muž...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 106
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 752x
Jsem "obyčejná ženská z lidu", tedy středoškolačka, která věnovala skoro celý život práci. Práci pro svého zaměstnavatele i pro svou rodinu. Nyní již při vidině blížícího se důchodu se začínám věnovat i sama sobě. To znamená především svým koníčkům, což je zahradní architektura a nyní nově i psaní. Začínám psát nejen povídky, ale i romány.