… a jsme tedy opět na začátku… Dobrou zprávou je, že ve sněmovně se tedy pít nesmí. Dobrá, tak to mělo být už dávno, ale lépe přijít s takovým zákonem pozdě než nikdy.
Horší zprávou zůstává, že Senátu alkohol zapovězený není (zatím), a že se snad o takovém zákazu ani neuvažuje. Připadám si jako v říši snů…Vždyť je vůbec neslýchané, že se o takovém problému oficiálně jedná a že vůbec existuje. Nebo se jedná o výsměch voličům? To snad ne! Česká republika patří mezi civilizované země a v podobných zemích je samozřejmostí že se zákony tvoří za střízliva, soudně, a při plném vědomí. Ale to je (nebo by měla být) přece samozřejmost. Jak může někdo říct (a zaznělo to v televizních zprávách), že se o zákazu podávání alkoholu v Senátu zatím neuvažuje? Tomu nerozumím, a ani rozumět nechci. Neobstojí ani argument, že pokud budou chtít naši zákonodárci pít, udělají to při cestě do práce, nebo si „odběhnou“ do kanceláře. To, jaké kličky si pro své alkoholické povyražení najdou, mě jako občana a voliče jaksi nezajímá a hledat tyto možnosti považuji za stejně zvrhlé, jako respektovat jakékoli alkoholické úlety politiků. Vždyť přece tito lidé zastupují veřejnost a jako takoví jsou plně zodpovědní za své činy, slova i závěry. Rychle se přestaňme složitě zabývat tím, co by mělo být samozřejmostí, a věnujme důslednou pozornost a snahu vytváření efektivních zákonů, které povedou například ke zmírnění opakovaného řádění exekutorů, výstavbě důležitých silnic a podobně. Jednejme rychle a efektivně. Ovšem – s alkoholem v krvi to zřejmě nepůjde, alespoň na tom se zřejmě shodneme všichni...
