Peníze daňových poplatníků a firem…cesta do ztracena?

Velmi zajímavá byla nedělní (29. června) televizní partie mezi ministrem financí Andrejem Babišem a jeho předchůdcem na postu, dnes poslancem Miroslavem Kalouskem. Stávající ministr financí opět představil své smělé plány, jak vyřešit ekonomickou krizi, zastavit daňové podvody, sestavit státní rozpočet a řešit další nešvary v ČR.

Například státní rozpočet by měl pomoci „oživit“ nový centrální bankovní registr, díky kterému by bylo možné ihned a bez problémů zjistit, kdo má jaký obnos na účtu. Toto opatření má ale jeden háček, bude totiž především bičem na obyčejné, poctivé lidi, nikoliv na velké nepoctivce, kteří už si dávno našli cesty kam uložit či uschovat své peníze bez rizika jejich ohrožení.

Ministr financí, kromě jiného, také prosazuje větší výdaje státu. Jistě, jsem pro, aby stát více investoval do rozvoje infrastruktury, to ale ve výsledku nemusí nutně znamenat vyšší státní výdaje a důslednější kontrolu daňových poplatníků. Domnívám se, že by pan Babiš měl zaměřit svou pozornost spíše na to, kam „tečou“ peníze z předražených státních zakázek, zavést transparentní systém kontroly „nacenění“ takových zakázek (zamezit tak zbytečným státním výdajům), zavedení registračních pokladen (tento krok se například velmi osvědčil v Itálii), a zvýšit kontrolu nad lidmi, kteří daně neplatí. Tento zásadní systém kontrol prozatím státu chybí.

Dalším velkým problémem související s nekontrolovatelným únikem prostředků, jsou velké společnosti se známými majiteli, které mají svá sídla v daňových rájích, jako je Irsko, Holandsko, Kypr nebo Kajmanské ostrovy.

Stejně tak chce ministr financí prosadit snížení položek, které budou moci podnikatelé a firmy odepisovat z daní. Prakticky to znamená, že pokud si například podnikatel koupí jakoukoliv věc, která podle tabulek finančního úřadu nebude "odepisovatelná", pak tuto částku nebude nebude možné použít do nákladů.  To opět vidím jako nepříliš logické opatření, protože je evidentní, že se tak sníží „koupěschopnost“ a především ochota nakupovat, čímž ekonomika země utrpí nemalé škody.

Vyřešení těchto závažných problémů, by mohlo, podle mého názoru, významným způsobem oživit českou ekonomiku. Doplňovat chybějící prostředky ve státní pokladně s pomocí „represe“ těch poctivých podnikatelů nebo běžných zaměstnanců, mi připadá nejen jako nedostatek nápadů, ale spíše jako vědomé zavírání očí před skutečnými a zcela jasnými viníky.