Bože dej, ať 7.června 2008 v Basileji pomůže Česku zázrak!

Tedy přesněji, ať v době od osmnácti hodin asi do dvaceti hodin večer, se vydaří České republice vstup na ME v kopané a porazí v úvodním zápasu šampionátu domácí Švýcarsko. Nic tomu zatím totiž nenapovídá, průběh domácí ligy, nemastná vystoupení našich fotbalistů při angažmá v zahraničních ligách + dlouhodobá zranění opor reprezentace.

Antické heslo „chléb a hry“ se otřásá v samém základu. Co může fotbalovému příznivci v naší malé zemi ještě přinést nějakou radost, když s narůstajícími obavami musí sledovat poslední události v naší kopané.

Dělbuchy, rozbušky, vytrhané sedačky či běhající šílenec-civil na trávníku posledního derby Slávia-Sparta jsou úplnými prkotinami ve srovnání s tím, co NÁRODU hrozí!!!

O titul se hraje nedůstojným způsobem, kdy Sparta nad aspiranty sestupu zvítězí 3x po sobě "drtivým" výsledkem 1:0, vedoucí Slávie za několik zápasů jara ztratí excelentní pětibodový náskok a urazí fotbalovou „štěstěnu“ neproměněním dvou penalt v posledním zápase s Plzní. Ostrava, Teplice či Brno se sice jako "třetí vzadu" možná „smějí“, ale nemají vcelku proč. Na vedoucí tandem, který dělá zřejmě vše proto, aby titul mistra přenechal jeden druhému, mají příliš velkou bodovou ztrátu a ještě větší jsou jejich výkyvy ve  výsledcích.

Rozervaným srdcím fotbalových fandů nasazují injekce nepovolené „euthanasie“ informace o dlouhodobých zraněních největších klenotů našeho fotbalu Rosického a Čecha, u nichž nehrozí jen neúčast v závěrečných bojích ME, ale i skutečnost, že je určitou dobu uvidíme jen ve "stárnoucích" TV reklamách.

Ale kdyby jen Rosický a Čech... !  I další reprezentanti – „vzory naší mládeže“ se v zahraničních angažmá spíše jen trápí: rychlík Baroš upoutává jen sprinty více než dvousetkilometrové rychlosti svého sporťáku, a když už se "přimotá" ke vstřelení branky, vede půl Evropy týden diskuse - zda si nepomohl náhodou "boží rukou ala Maradona".  

Střelec Koller po excelentních přípravných zápasech klubu, do kterého přišel pomoci odvrátit sestup, se v soutěžních zápasech ještě netrefil, stačil alespoň jednoho ze soupeřů před TV kamerami poplivat a paradoxně pak klub zaznamenal první vítězství ve chvíli, kdy musel zůstat na lavičce náhradníků.

Další reprezentant Blažek si  ve snaze naklonit obecenstvo předvedením posuňků s náznakem „znalosti znakové řeči“, proti sobě poštval tisk i diváky, kteří mu vše rozuměli, ale přesně opačně. S Topolánkovou upravenou verzí „jedničky“ zkrátka v Německu nepochodil!

A to ještě celá země našich západních sousedů prožívá jedno z největších zápasových extempore, kdy se v bundeslize přesvědčoval kandidát naší reprezentace, a do té doby opora Hamburku Jarolím, zda fotbalista soupeře je opravdu „chlapeček“ a tento mládeži nepřístupný záběr odvysílaly postupně snad všechny evropské televize!

A když už začali vlivní bossové české kopané s přesvědčivými úsměvy ve sportovních zpravodajstvích tvrdit, že bude-li špílmachr Rosický stále zraněn, povolají z Itálie Pavla Nedvěda, snažil se právě on v turinském derby taháním za vlasy zjistit, zda jeho soupeř Comotto používá stejný vlasový šampon jako náš fotbalový bohém - byl vyloučen, a dostal nejen dvouzápasový trest a pokutu, ale jakmile se vrátil na hřiště, potkala ho neúmyslná “vendeta“ (kde jinde než při zápase v sicilském Palermu…) a byl s otřesem mozku odvezen do nemocnice.            

Takhle by bylo možné pokračovat u reprezentantů působících v zahraničí jméno po jménu. Někteří jsou více na lavičkách náhradníků, jiní na krátké chvilky střídají ve hře, zbývající hrají ve svých ligách spíše o záchranu než o tituly – takže se ani nelze divit trenéru Brücknerovi, že z toho sám lehce onemocněl.

Druhý reprezentační trenér Rada pak zase bude muset pro neudržení svých slabých nervíčků na disciplinárku – takže: když se nedaří, tak pak úplně!           

Nezbývá než začít včas vzývat fotbalového (?) Boha a prosit o zázrak.           

Je tady ovšem jeden příklad, když část jmenovaných věhlasných borců nemohla nastoupit v kvalifikačním zápase v Německu a za reprezentační tým si zahráli čeští ligoví hráči: Matějovští, Pudilové, Pospěchové Vlčkové či Kadlecové a hle: Německo utrpělo jednu z nejtěžších porážek doma 0:3.           

Proto doporučuji doplnit modlitbičky o přání, opakovat německý zázrak a když už na nás – fotbalové Čechy a Moraváky – padl v poslední době takový pytel psích exkrementů (chtěl jsem to napsat jinak, ale bojím se cenzury), aby se od 7.do 29.června letošního roku usmálo na nás pro změnu to nejzářivější štěstíčko.