Už abychom konečně byli v tom „zdravém jádru“ EU!

Aspoň by pro politické vysloužilce přibyla nová dobře placená korýtka. Co na tom, že by nás Němci dál válcovali, co na tom, že bychom byli v důležitých věcech přehlasováváni…

Teda pokud bychom neskákali, jak v Berlíně a Paříži písknou…, hlavně, že budeme u toho, že nám přibudou další Jourové, které místo našich zájmů hájí zájmy cizí. Peníze nesmrdí…

A že bychom pravděpodobně museli jako členové „jádra“ daleko více sponzorovat zadluženou jižní Evropu, to přece nevadí, pan ministr Pilný už má recept…, pošle důchodce sekat trávu, aby bylo na Řecko. A o společné migračně/vítací politice ani nemluvím, tam bychom také museli daleko více „sekat Latinu“, ale co na tom, mohl by nás u srdíčka hřát pocit, že „jsme u toho“!

Ono kdyby nás v roce 1938 do toho Mnichova pozvali a nejednali „o nás bez nás“, tak bychom to „vyhráli“. Sice by nám ty Sudety sebrali tak jako tak, ale byli bysme u toho a ne někde na „periferii Evropy“!

Tak hurá do ještě těsnějšího eurochomoutu, vstříc „zářným zítřkům“, jednotným dávkám pro migranty a žebráckým mzdám!