Rovnost a toleranci nelze vynutit nerovností a netolerancí

Příklad: když muslim zmlátí Čecha, je to „jen“ řekněme ublížení na zdraví. Pokud Čech zmlátí muslima, automaticky se z toho stává „čin z náboženské nenávisti“.

Pokud běloch bude urážet černochy, je rasista, pokud ovšem černoch bude z podobného důvodu urážet bělochy, tak rasistou není. Pokud někdo označí křesťanství za „zlo“, jde o „svobodu projevu“, pokud někdo označí za „zlo“ islám, je „nenávistným islamofobem“. Pokud heterosexuál bude hanlivě mluvit o homosexuálech, je „homofob“, pokud bude naopak homosexuál hanlivě mluvit o heterosexuálech, je to opět „svoboda projevu“.

Další nerovnováha je mezi dvěma základními svobodami – svobodou politického přesvědčení a svobodou náboženského vyznání, náboženské vyznání je neúměrně více chráněno, zjm., pokud jde o náboženství menšinová. Takže: můžeme svobodně nadávat na komunisty, neoliberály, konzervativce, levičáky, pravičáky…, ale opět…, když to někdo zkusí na muslimy, je „nenávistník“, „nácek“, „xenofob“ a nevím, co ještě.

Ovšem pak není divu, když současní vládcové „západu“ takto lidi provokují, že roste nevraživost k menšinám, které státní moc privileguje, resp. „Pozitivně diskriminuje“. V podstatě je to podobné, jako když maminka rozmazluje své nejmladší dítě na úkor ostatních svých dětí. Pak se nemůže divit, že ho starší sourozenci nebudou mít příliš v lásce a budou se mu nějak mstít, dělat naschvály, atd. A přitom za to logicky vzato ani tak nemůže ono nejmladší dítě, ale matka, která ho „pozitivně diskriminuje“, přesto se „zlá krev“, kterou tím vyvolá, z pravidla otočí proti onomu zvýhodňovanému dítěti.

Právě tohoto efektu se obávám ohledně sexuálních menšin – pokud si nepřestanou na společnosti, která to většinově odmítá, za pomoci různých „bojovníků za práva menšin“ vynucovat třeba právo adoptovat děti, příp. jejich svazky stavět naroveň tradičního manželství, přičemž se navíc budou postihovat ti, kteří kupř. pro své náboženské přesvědčení nebudou chtít tyto lidi oddávat jako „netolerantní homofobové“…, stane se jen to, že v zemi, tradičně k sexuálním menšinám poměrně tolerantní, najednou k těmto menšinám vzroste silná nevraživost a jejich přehnané požadavky se obrátí proti nim samotným, stejně jako si v kolektivu z pravidla nepomůže jeho člen tím, když si stále bude něco „vyřvávat“, naopak se tím stane těžce neoblíbeným.

Takže silně doporučuji každému, kdo je přesvědčen, že proti nenávisti k nějaké menšině se má bojovat jejím nadměrným zvýhodňováním ze strany státu a trestáním veřejné kritiky vůči oné menšině, měl by si doplnit své mezery v psychologii. Už naše prababičky a pradědové věděli, že je hloupost „vyrážet klín klínem“. Také víme, že komunistická diktatura sovětského typu není tím správným „lékem“ na „divoký kapitalizmus“. A stejně tak je naprostým nesmyslem bojovat s „bílým rasizmem“ rasizmem „antibělošským“ a stejná hloupost je prosazovat toleranci k odlišným kulturám potlačováním, znevažováním a negativním diskriminováním kultury většinové.

Je smutné, že tolik jinak inteligentních lidí si tohle neuvědomuje a slepě naskakuje na tu příšernou „sluníčkovou“ vlnu, která nedělá nic jiného, než že se pokouší „vyrážet klín klínem“.