Proruské zdroje? Nic není černobílé…

Sdílel jsem na Facebooku před pár hodinami zprávu o jednom kriminálním případu z Finska, která se k nám dostala z ruského zdroje.

Když jsem na to byl upozorněn (ne že bych s touto možností již předem tak trochu nepočítal…), dal jsem si tu práci a dohledal jsem dotyčnou zprávu přes zahraniční média přímo z finského Helsinki news, což má i tištěnou verzi a nejedná se o tzv. alternativní web. Na tomto příkladu chci narovinu vyjádřit svůj postoj k alternativním médiím, čerpajícím z "nezápadních" zdrojů.

Konkrétně šlo o odsouzení člověka, který se ubránil nožem zlodějům ozbrojeným baseballovými pálkami a pistolí, kteří vnikli do jeho bytu, na čtyři roky do vězení za „nepřiměřenou obranu“, a dokonce za „pokus o vraždu“. Zde jsou zdroje, z nichž jsem čerpal:

http://www.casopis-sifra.cz/vzdoroval-lupicum-ve-vlastnim-dome-dockal-se-vezeni-a-jeste-zaplatil-skody/

https://www.rt.com/news/352236-jail-finland-court-robbery/

http://www.helsinginuutiset.fi/artikkeli/414476-asukas-sai-tuomion-hatavarjelun-liioittelusta-aseina-pesapallomailat-isoterainen

Finský článek jsem si nechal přeložit webovým překladačem a i z nedokonalého strojového překladu jsem zjistil, že informace se v podstatě shodují. Podobným způsobem jsem „vydoloval“ z finské mutace Wikipedie, že jde o standardní regionální finský časopis, vycházející v tištěné i elektronické podobě, tedy nikoli tzv. alternativní web.

Není cílem tohoto článku zabývat se touto konkrétní kauzou. Použil jsem ji jen pro ilustraci toho, že v poslední době bývá u některých informací, a zdůrazňuji, pravdivých informací, jediným dostupným zdrojem v Češtině sféra oněch často haněných alternativních webů, čerpajících z „nezápadních“ zdrojů – ať už ruských nebo jakýchkoli jiných…, třeba proto, že se buď dotyčná zpráva nedostane do velkých „západních“ tiskových agentur, z nichž povětšinou čerpají naše média hlavního proudu, nebo proto, že vzhledem k zostřující se politické korektnosti či názorové neobjektivitě danou informaci naše mainstreamová média neuveřejní, i když jde třeba o informace ze známé německé televize ZDF, britské BBC či třeba ze standardních (nealternativních…) švédských novin – tady samozřejmě narážím na negativní zprávy ohledně přistěhovalců v západní a severní Evropě, ale také na informace týkající se skupin typu Bilderberg či Trilaterální komise, o nichž zjm. Veřejnoprávní média zarytě mlčí a až letos jsem osobně zaregistroval ochotu pár „prvních vlaštovek“ z řad mainstreamových médií informovat o nedávné schůzce členů Bilderbergu v Drážďanech.

http://usti.idnes.cz/utajovane-setkani-organizace-bilderberg-v-drazdanech-pd0-/usti-zpravy.aspx?c=A160610_133241_usti-zpravy_vac2

Tento stav našich médií je velmi smutný. Nelze se ovšem za této situace divit, že chce-li se našinec dovědět celou pravdu, ne jen tu její část, kterou prezentují pro-unijní a pro-americké elity, že se musí spolehnout na alternativní média, čerpající z „nezápadních“ zdrojů, ne nutně jen z těch ruských.

Je jasné, že na internetu si může zveřejnit kdokoli cokoli, takže je často složité oddělit skutečnost od různých polopravd, či rovnou vyslovených lží, takže je nutno takové informace důsledně ověřovat z různých na sobě nezávislých zdrojů. Jenže velká část klasických médií, politiků a intelektuálů se tohoto stavu snaží zneužít stylem – alternativní weby = „ruská propaganda“, „hoaxy“, „lži“…, tudíž musíte věřit tomu, co vám „naservíruje“ např. Česká televize a podobně. To je ovšem nepřijatelné, naopak, ti, kteří tuto situaci způsobili a kteří ji dále účelově udržují, nesou největší díl viny na tom, že klesá důvěra velké části našich občanů ke standardním médiím a stále víc a víc je tato část veřejnosti nucena čerpat z médií alternativních, i přes rizika, která jsou s tím spojena.

Tito lidé, mezi něž se rovněž počítám, totiž postupem času pochopili, že propaganda není nějakou „výsadou“ zemí na východ či jih od hranic Evropské unie, ale že existuje také propaganda pro-unijní (záměrně nechci používat termín „pro-evropská) či pro-americká, čímž myslím propagandu USA, přesněji řečeno těch, kteří ovládají Spojené státy, tj. politické a finanční „elity“. Tím chci říct, že každá velmoc, či spíše každá země, včetně té naší, má „svou vlastní“ propagandu, tudíž považuji za velmi krátkozraké si myslet, že to, co přichází ze západu, je „více méně pravda“, naopak to, co přichází z východu, je „téměř samá propaganda“, a stejně krátkozraké je i myslet si, že je tomu právě naopak.

Žijeme v době informačního chaosu, kdy není jednoduché si svět rozdělit na tu „hodnou“ část a „zlou“ část, ve stylu studené války, ale naopak je potřeba maximálně „zapojit“ kritické myšlení, čerpat z různých zdrojů, vyhodnotit si, kde asi bude ta pravda – většinou bývá někde uprostřed. A pro inteligentního člověka zas není tak těžké posoudit, zda v daném konkrétním případě má zájem mlžit, fabulovat a zkreslovat ta či ona „světová strana“. I dnes, stejně jako kdysi, platí staré dobré pořekadlo – důvěřuj, ale prověřuj.