Práva dítěte musí mít přednost před právem na dítě

A jedním z takových práv by mělo být právo dítěte na úplnou funkční rodinu tam, kde je to možné, s čímž v naprostém rozporu je právo „vyrobit“ dítě od počátku odsouzené neznát svého tátu.

A přesně o tom byl poslanecký návrh umožňující ženám bez partnera pořídit si dítě za pomoci umělého oplodnění spermatem od anonymního dárce. Dítě přece není žádné domácí zvířátko!!!

Kdyby šlo o adopci, dejme tomu. Nebo když rodič o dítě nemá zájem, zemře, hraje automaty…, je to smutné, ale bohužel se to stává. Ale aby stát oficiálně posvětil, že již předem připravit dítě o tátu je „v pořádku“, protože práva dospělých jsou přednější, příp. tátové jsou nepotřební…, to už mi připadá jako hodně silná káva.

Nehledě na diskriminační povahu takového nápadu, neboť mužům by se žádná „anonimní náhradní rodička“ neproplácela. Máma i táta jsou pro dítě stejně důležití, takže podle mého názoru by lidé bez partnera/partnerky z principu neměli být státem podporováni v pořizování si dětí okradených o druhého rodiče, nikoli vinou nějaké nešťastné události, ale vinou sobeckého přání dospělého na úkor malého človíčka, který se tomu nemůže bránit. Protože takový člověk si to dítě nepořizuje z lásky, v takovém případě by sáhl po adopci nebo se pokusil najít si protějšek. Je to sobecká touha mít pocit, že se o někoho starám a „dávám mu svou lásku“, ale důležitějším zde není subjekt milovaný a opečovávaný (dítě), jak by tomu mělo být u pravé rodičovské lásky, ale samotný rodič, tzn. Podstatou je sebeuspokojení.

Jenže…, dítě není žádné „koťátko na hraní“, ani tamagotchi, dítě je lidský tvor! Proto děkuji poslankyním a poslancům, že tento návrh zamítli, podle mě je v naprostém rozporu s lidskostí a každý opravdový humanista by se měl přinejmenším zamyslet, k čemu jsou tatínci na světě.

Ženy bez partnerů nezískají nárok na umělé oplodnění, rozhodli poslanci