Odpůrce masové migrace může bez problémů přátelsky vycházet s muslimy

Přijde mi velmi legrační podiv sluníčkářů nad tím, že kupř. Donald Trump se svými protimigračními názory může konstruktivně a přátelsky jednat s představiteli muslimských zemí, aniž by se do jejich víry nějak navážel.

Já na tom naopak nic až tak divného nevidím. Sluníčkáři totiž vycházejí z naprosto zcestného předpokladu, že odmítání islámské masové imigrace rovná se nenávist k lidem muslimské víry. To je ovšem ve většině případů naprostý nesmysl. Ve skutečnosti jde jen o ochranu vlastní kultury, hodnot a způsobu života ve vlastní zemi, příp. ve svém kulturně-civilizačním okruhu. Ovšem jestliže budu odpůrcem multikulturalizmu, protože chci hájit naši českou/moravskou/slezskou kulturu v České republice, ani v nejmenším mi to nebrání respektovat, že třeba v Egyptě mají jinou kulturu, jiné hodnoty a jiný způsob života, který vychází z islámu, jenž je v Egyptě většinovým náboženstvím. A nebudu mít potřebu Egypťanům vnucovat pivo a vepřové.

Stručně řečeno – moje země, moje pravidla, ale také – vaše země, vaše pravidla. Tohle ovšem sluníčkáři se svým univerzalistickým přístupem nejsou schopni strávit, neboť své hodnoty povyšují na něco, co je zkrátka „přirozené“, „jediné správné“ a je třeba to postupně vnutit celému světu, třeba i za pomoci „humanitárního“ bombardování a podobných nepěkných prostředků. Proto také v OSN nemají příliš v lásce třeba Evropskou unii, naopak mnohem oblíbenější je Čína. Vtip je v tom, že Čína razí naprosto opačný přístup – mějme přátelské vztahy, obchodujme spolu, ale respektujme odlišné politické systémy ve svých zemích a nesnažme se vnucovat někomu svůj vlastní pohled na to, jak by měla vypadat lidská práva, způsob vlády, atd.

A lidé jako Trump či Zeman tohle pochopili. Nejde jim o to šířit nějakou nenávist či národní/kulturní šovinizmus, spíše si myslím, že se jejich postoje blíží těm mým – vy nám nevnucujte svou kulturu a nechtějte po nás, abychom se museli ve vlastní zemi přizpůsobovat vašim požadavkům…, my nabízíme totéž, mějte svou kulturu, náboženství a způsob života, my vás už nebudeme poučovat jako malé děti ve stylu Merkelové, Obamy, Clintona a dalších univerzalistů, kteří svou „pravdu“ povyšovali nad „pravdu“, kterou vyznávali jinde.

Kéž by konečně padl systém tzv. unipolárního světa, kde jedna velmoc hraje roli jakéhosi „hodnotového lídra“ či „světového četníka“…, a nastolil se systém multipolární, tj. „mnohopólový“, kde si budou různé hodnotové a civilizační systémy skutečně rovny, ale zároveň bude mít každá země nezadatelné právo chránit dominanci své kultury a svých hodnot na vlastním území. Tohohle se sluníčka bojí jako čert kříže, protože na rozdíl od jejich multikulturalizmu by se v tomto novém systému respektoval princip kulturní teritoriality, nikoli násilného promíchávání kultur na jednom území, což vede jen k sociálním ghettům, násilí a v konečném důsledku k postupnému zničení všech kultur, jak té původní/domorodé, tak těch „dovezených“, vše by časem splynulo do jakéhosi mišmaše, jako se to děje s různými krajovými/regionálními zvyklostmi po celé Evropě. Jinými slovy, tak jako zanikají různá nářečí, nebo se postupně různě promíchávají s nářečími jinými a tzv. obecnou Češtinou, jako už dnes téměř žádný Brňák neumí starý brněnský hantec, tak by to dopadlo i s oním „slavným“ multikulturalizmem – nakonec by vše převálcovala jedna jediná pseudokultura, totiž ta konzumně-neomarxistická, tedy v pro sluníčkáře ideálním případě, možná to ve skutečnosti spíš dopadne tak, tedy pokud se Evropané proti tomu nevzbouří…, že se jim ty jejich utopistické plány vymknou natolik, že budeme převálcováni jinou kulturou, třeba tou muslimskou, protože muslimové, na rozdíl od nás, ještě pořád svou víru, kulturu a tradice berou vážně, zatímco my všechno jen zpochybňujeme, relativizujeme a ztratili jsme úctu i k tak přirozeným věcem, jako je tradiční rodina.

Obávám se, že takto úpadková civilizace v dlouhodobém měřítku nemá příliš naději na přežití, protože je mimo jiné nehorázně zbabělá, nikomu se příliš nechce ji bránit, viz „Proč bych měl bojovat za nějaké politiky?“, tj. už se nepřemýšlí jako dřív – musíme bránit svou zemi, svůj národ a své tradice, navíc, když se pohřbilo náboženství, které lidem dávalo jakousi naději, že „nakonec se zase všichni setkáme na onom světě…“, lidi se desateronásobně bojí o život, utrácejí za různé „pseudomedicíny“, a hlavně, už jim nestojí za to obětovat drahocenný život za „nějaký pofidérní národ“, když je to přece, jak říkají sluníčkáři, jen jakýsi umělý konstrukt, vymyšlený před pár stoletími, jako by se už v Dalimilově kronice, kdy ještě slovo „národ“ ani neexistovalo, nepsalo o antipatii mezi Čechy a Němci, resp. „Sasíky“.

Je přece potřeba užít života naplno, ať jde „nějaké vlastenectví“ k čertu, hlavně, ať se máme dobře, ať roste ekonomika, k čemu „nějaké tradiční hodnoty“, ať si každý dělá co chce, já mám svůj vlastní píseček, tak co se starat o to, že o sto kilometrů dál se staví islámské školky, které naprosto neuznávají rakouské právní předpisy, co je nám dospělým do toho, že i u nás se čím dál více dětem ve školách vymývají mozky různými genderovými a multikulturními nesmysly, hlavně si užívat, užívat a užívat! Ale s takovým přístupem dopadneme jako ta pověstná Sodoma a Gomora, ovšem ani nebude potřeba, aby zasahovala vyšší moc, my to úspěšně zvládneme sami.