Komu slouží policie a justice?

Žádost o vydání Babiše (čirou náhodou) dva měsíce před volbami, obvinění Konvičky krátce poté, co ministr spravedlnosti postrašil kritiky islámu kriminálem, byť oba případy byly „na stole“ dlouho předtím…

A dále do historie – teatrální zatýkání různých prominentních osob partou kolem Bradáčové, Šlachty a Ištvana…, to vše nasvědčuje, bez ohledu na vinu/nevinu toho či onoho podezřelého/obviněného, že jisté kruhy v policii a na státním zastupitelství pracují tak trochu na politickou objednávku, k čemuž využívají mediální publicity, a to právě oněmi „monstrózními zásahy“ a „správným načasováním“.

Ostatně velmi pochybuji, že by to bylo zadarmo, v této oblasti si nedělám o policii nejmenší iluze. Krádeže se často „odkládají“, ovšem když pět metrů za začátkem obce nestihnete „ukázkově“ zpomalit a jedete 59 KM/hod, už vás pohotově skásnou, zřejmě čím víc pokut, tím větší finanční ohodnocení dotyčného policisty, takže logicky je „výhodnější“ napařit pokutu za otevřené okýnko u zaparkovaného auta nebo za jedno pívečko na kajaku, než se projít v noci po Václaváku a chytat různé „existence“, jimiž je tento skvost matičky Prahy proslulý.

Kam se poděl duch onoho policejního motta – pomáhat a chránit? Spíš by mělo znít ? inkasovat a příliš se nenadřít. Ti dole se „vyřádí“ honěním koloběžkářů, ti nahoře si přijdou na své vyráběním kauz na politickou objednávku za nějakou tu „naditou obálčičku“.

Upozorňuji čtenáře, že článek vyjadřuje pouze a jedině moje subjektivní názory a doměnky, nikoli prokázaná a nezpochybnitelná fakta…, kdyby snad mě někdo ráčil nařknout, že bez důkazů poškozuji „dobré?“ jméno našich obětavých a neúplatných strážců zákona.