Jak se vyrábí xenofobie? Arogancí a shazováním vlastní kultury!

Rakouský velvyslanec přejmenoval vánoční pochoutky na „zimní“, německá zelená politička vyjádřila přání, aby se Němci ve vlastní zemi stali menšinou, staré Švédsko prý „umírá“…

Blonďatá holčina zase přesvědčuje dámy, jak je „úžasné“ nosit hidžáb a „užívat si odlišnosti“…, no to je neuvěřitelné, jaké mají někteří lidé myšlenkové pochody, jestli si myslí, že lidi naučí lásce k jiným kulturám ponižováním kultury vlastní, řečmi, že stejně proti „nové realitě“ nic nenadělají a že vše je prakticky rozhodnuto „o nich bez nich“.

Tak to je bizár. Rakouský velvyslanec se bál použít slovo „vánoční“, aby neurazil muslimy

A jako „třešničku na dortu“ se dočítám, že Rumunsko možná bude mít muslimskou premiérku, která nemá téměř žádné politické zkušenosti. Takže nikoli princip – všechna náboženství jsou si rovna, důležité jsou osobní kvality a schopnosti, ale evidentní pozitivní diskriminace, kdy muslimská víra je prostředkem, jak se i s malými zkušenostmi „dostat nahoru“.

Rumunsko může mít první muslimskou premiérku v Evropě, prezident váhá

Tohle je nejjistější recept, jak poštvat mnoho až dosud poměrně tolerantních lidí vůči přistěhovalcům a cizincům paušálně, protože přirozenou reakcí na násilné a arogantní vnucování čehokoliv je obrana a odpor. Když mi někdo bude každý den nutit mé nejoblíbenější jídlo, za nějakou dobu se mi stane jídlem nejodpornějším. Nebo – kdyby vám někdo nakázal, že každý den aspoň dvě hodiny v kuse musíte dokola poslouchat vaše tři nejoblíbenější písničky, vsadím se, o co chcete, že za pár dnů či týdnů se změní ve tři nejvíc nenáviděné „cajdáky“.

A podobně je to s onou solidaritou a tolerancí. Dokud měli lidé jistotu, že „jsou tady doma“, a imigrace byla v rozumných mezích, kromě malých skupinek skutečných extremistů se žádná xenofobie „nekonala“. Že si lidi dělali v soukromí legraci třeba z Ukrajinců nebo Vietnamců, to je přece normální, stejně jako jsou normální třeba vtipy na blondýny, na různá povolání, atd. Sám se jako od narození slepec od srdce zasměju vtipům na slepce – necítím v tom žádnou nenávist ani pohrdání.

Jenže najednou se nám začne „kázat“, že to normální není, že je to „škaredá neúcta“, „společenské stereotypy“, na jedné straně politici planě žvaní o tom, že si naši kulturu vzít nenecháme, že zahalování obličeje nepatří do německé kultury, ale titíž politici současně zavádějí cenzuru internetových diskuzí a sociálních sítí, zavádějí multikulturní výchovu ve školách, bojí se nazývat vánoce vánocemi…, tak co jiného si má soudný člověk myslet, než že dotyční politici lidi jen opíjí rohlíkem, ale „potichoučku“ už si připravují půdu, jak „neposlušným xenofobům přistřihnout křidýlka“.

Takže těm, kteří se bojí tzv. hnědnutí/fašizace společnosti, vzkazuji, neklaďte na lidi extrémní a nerealistické požadavky, zkroťte imigraci na sociálně přijatelnou úroveň tak, aby je hostitelské země skutečně „stíhaly“ integrovat a aby se původní obyvatelstvo ve svých domovských zemích nestalo menšinou, navíc ještě umlčovanou multikulturní cenzurou a trestáním kritiky jiných kultur…, pak může fungovat mezikulturní tolerance. Pokud ale budete žádat, aby se proces, který by přirozeně trval třeba padesát či sto let, násilně urychlil na pět či deset let, za pomoci tvrdého nátlaku na veřejnost a snahy ji násilím či vymýváním mozků „převychovat“, je to zaručený recept na vyvolání mezikulturní nesnášenlivosti na obou stranách!

Typickým příkladem arogantního pacifikování „politicky nepohodlných“ metodami, připomínající Orvelovo ministerstvo pravdy, je např. toto:

Německo: Za šíření falešných zpráv na Facebooku vězení

P.S. Jaká jsou kritéria, co bude chápáno jako „pravda“ a co jako „falešná zpráva“? Když mě v Německu zmlátí imigrant, budu „na beton“ vědět, že se v Německu nenarodil, a napíšu to na Facebook, bude to „pravda“ nebo „dezinformace“, protože to bude „pod rozlišovací schopností“ západních tiskových agentur typu AFP, Reuters a spol.?