Dnes - 16. ledna - uplynulo 47 let od sebeupálení studenta FFUK, Jana Palacha

V tento den, přesně před 47ti lety - 16. ledna 1969 se v horní části pražského Václavského náměstí upálil student Jan Palach.

Učinil tak na protest proti zesilování cenzury a nárůstu rezignovanosti ve společnosti v souvislosti s obsazením Československa vojsky pěti zemí (v čele s SSSR) v srpnu roku 1968. Hlavním cílem tohoto hrdinského činu bylo vyvolat nové vzepětí společnosti k dalšímu odporu proti omezování občanských práv ještě stále dubčekovským vedením pod nátlakem Sovětského svazu. Mezi jeho hlavní požadavky patřilo zrušení cenzury a zastavení propagandistické tiskoviny Zprávy (obdoby východoněmeckého vysílače Vltava), který šířil pro-okupační stanoviska a mnohé dezinformace, mající za cíl pošpinit politiku tzv. Pražského jara, uplatňovanou mezi lednem a srpnem r. 1968 a symbolizovanou jmény jako Alexander Dubček, Oldřich Černík, Ludvík Svoboda, Josef Smrkovský, Čestmír Císař či Ota Šik.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A9_jaro_1968Jan Palach se narodil 11. srpna 1948 v Praze. Vyrůstal ve Všetatech. Roku 1966 nebyl z politických důvodů přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (FFUK), pocházel totiž z živnostnické rodiny. Podařilo se mu to až na 2. pokus v roce 1968.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_PalachByl velmi hloubavým typem člověka, zajímal se o dění v politice a ve společnosti, o historii a v období r. 1968, zvlášť po srpnové okupaci, se občansky angažoval, např. svou účastí v listopadové studentské stávce proti nastupující "normalizaci", což byl tehdejší eufemizmus pro politické "utahování šroubů".
Jeho znepokojení z postupného "zvykání si lidí na nové poměry" a narůstající pasivity bylo patrně hlavní příčinou jeho rozhodnutí pokusit se vyburcovat společnost svým sebeupálením v pátek 16. ledna 1969. V poměrně krátké době byl uhašen a převezen do nemocnice, kde bohužel po třech dnech (19. ledna) na následky těžkých popálenin zemřel. V nemocnici s ním byl pořízen a natočen na magnetofon následující rozhovor, v němž vysvětlil své pohnutky, které jej dohnaly k tomuto drastickému činu.
https://www.youtube.com/watch?v=3KNJZGXVAlIPohřeb Jana Palacha se uskutečnil v neděli 25. ledna 1969 a stal se jedním z posledních nekrvavých masových protestů proti okupaci a postupnému plíživému "návratu do starých kolejí. V r. 1973 byly jeho ostatky z politických důvodů a bez souhlasu pozůstalých zpopelněny a převezeny z Olšanských hřbitovů v Praze do jeho rodných Všetat, odkud byly roku 1990 převezeny zpět do Prahy.
http://www.janpalach.cz/cs/default/jan-palach/pohrebhttps://www.youtube.com/watch?v=oz-1X4seAjUČasto se s Palachovou obětí spojuje píseň Václava Neckáře - Soud. V souvislosti s Janem Palachem Husákův režim zakázal vysílat Gottovu píseň - Kam tenkrát šel můj bratr Jan -, obecně se má ovšem za to, že v tomto případě šlo o shodu náhod a že text písně
 s Palachem nijak nesouvisel.
Hrdinský čin Jana Palacha nakonec žel nedosáhl zamýšleného cíle, 17. dubna 1969 nastoupil do vedení KSČ a státu místo Dubčeka Gustav Husák, ve dnech 19-21. srpna 1969 české pořádkové síly (zjm. lidové milice KSČ) krvavě potlačili demonstrace k 1. výročí okupace Československa. Přesto ale jeho čin zanechal hlubokou stopu ve společnosti a v našich moderních dějinách a stojí za to si jeho oběť i v dnešních rozbouřených dobách opětovně připomínat.
Závěrem video-ukázka z tzv. Palachova týdne - protesty konané ke 20. výročí Palachova činu - 15-21. ledna 1989:
https://www.youtube.com/watch?v=WHCsGRgyoV4