Často se setkávám s postoji typu – islamizace je průšvih, ale inkluze je „super“, kriminalizovat „hanobení sexuálních menšin“ je „OK“, atd., atd.
Zkrátka takové to: když něco z těch rádoby privilegií a rádoby pomoci zbude i pro mě, tak jsou najednou „soudruzi pokrokáři“ naprosto „úžasní“.
O to víc si proto vážím např. žen, které jsou hrdé na svou ženskost, příp. mateřství, a bojují proti genderovému vymývání mozků dětem, jinak sexuálně orientovaných, kteří neřvou, že jim nestačí prst, ale musejí mít celou ruku, zdravotně postižených, kteří stejně jako já mají odvahu říkat, že „divoká inkluze“ podle „sluníčkové receptury“ ublíží v konečném důsledku mnoha zdravým i postiženým…, a úplně nejvíce si vážím slušných a poctivých přistěhovalců, kteří sami najdou odvahu kritizovat nezodpovědné vítání neprověřených imigrantů, o nichž nevíme, jestli doma nenapáchali nějakou tu násilnou kriminalitu či zda nejde o náboženské fanatiky.
Neomarxistická „pomoc znevýhodněným“ je téměř vždy kontraproduktivní, protože místo principu – pomůžeme ti, ale musíš ukázat, že si naši pomoc a solidaritu zasloužíš – je neomarxizmus založen na přecitlivělé „opičí lásce“, která znevýhodněné vychovává v duchu hesla – vyřvi si, co můžeš, většinová společnost je „ošklivá a utlačovatelská“, takže buď jako rozmazlený fracek, nahlodávej tu „zločinnou vládu bílého muže“, co nejvíc to půjde, a my, aktivisté, neziskovkáři a spol. už vám za pomoci Sorosových dolarů zajistíme, abyste nepřišli zkrátka.
Proto ještě jednou srdečné díky všem, kteří se nenechali zlákat neomarxistickými vějičkami, které vedou jen do pasti eskalace napětí mezi „rozmazlenými“ příslušníky „privilegovaných“ skupin a většinovou společností, která je právem naštvaná, že už je těch požadavků trochu moc a že pohár trpělivosti přetekl.
A samozřejmě pak neziskovkáři i z nenávisti, kterou sami přiživují, dokážou udělat pro sebe dobrý byznys, viz různé dotované projekty boje proti všem myslitelným „fobiím“, „rasizmům“ a „sexizmům“.
Jedinou cestou z této pasti je odmítnout neomarxistickou ideologii jako celek a důsledně bránit jejímu dalšímu pronikání zjm. do školství, justice, politiky či zájmových organizací pro děti a mládež, jako je třeba Skaut.
A k tomu může přispět každý občan této země, způsobů je mnoho – bojkoty, protesty, zodpovědná personální politika, neumožňování politickým neziskovkám působit na té které škole, nedávat děti do Skautu, dokud jej budou ovládat extremisté ve stylu Antify…, tedy je potřeba bojovat na všech frontách odzhora dolů. A hlavně… nerezignovat a vytrvat!
