Asi to ode mne bude znít hloupě. A taky mě možná většina lidí prokleje. Ale jsem jediný, komu se fotbal v podání Španělů nelíbí?
Ano, je technicky dokonalý. Ano, vyhráli s ním poslední dva velké turnaje. Ano, trhají rekordy v držení míče a počtu přesných přihrávek. Ne, nelíbí se mi to.
Španělská hra, založená na nespočtu přesných přihrávek, narážeček a následně chytrém pasu někam za obranu, slaví úspěchy. Je nazývána nejlepším fotbalem na planetě. A přesto si dovolím tvrdit, že je nudná. Jak je to možné? Zápasů španělské reprezentace jsem viděl hodně, budu ale vycházet z utkání se silným soupeřem, jako například dnes Chorvatsko.
Zápas začne, Španělé se zmocní míče... a začíná to - nekonečný koloběh přihráveček. Ze soupeřova vápna klidně až na polovinu a pak ještě malou domů na brankáře. Kdyby Casillas mohl, otočí se a kopne míč za sebe. A další, další, další, ještě jedna, zpátky, ťuk, ťuk. Uznávám, že je to účinné. Soupeři většinou balón marně loudí, procento držení míče na španělské straně narůstá. Tento ťukes vydrží Španělé praktikovat i dlouhé minuty. Většinou se nakonec pokusí o překvapivou přihrávku nebo střelu, ale skutečně se minuty a minuty neděje nic jiného, než že si parta Španělů na půlce ťuká s balonem.
Ano, určitě je to velmi náročné a málokdo by to uměl, ale... cožpak není lepší fotbal nahoru dolů? Rychlé akce, protiútoky, chyby obránců, dlouhé úniky? Tento strojový fotbal má mnoho příznivců, já se ovšem mezi ně nepočítám.
