Baroše nebereš?

Jelikož je fotbalové EURO v plném proudu, titulní stránky sportovních rubrik se jen hemží tímto šampionátem. Pro českého fanouše je ovšem nejzajímavější právě zpráva o české reprezentaci. A co si budeme povídat, kritizující reportáž se čte nejlépe. 

Vděčné objekty kritiky máme v týmu dva. Jedním z nich je samozřejmě trenér Bílek, kterému polovina národa na chuť nepřišla a nejspíše ani nepřijde. Ale jeho postavou se zde zaobírat nehodlám, zápasy se odehrávají na zeleném trávníku a tam on již pěkných pár let neběhá (nepočítáme-li jeho účinkování v "pralesní lize").

Ještě mohutnější kritika ze všech možných stran a kruhů zaznívá na útočníka Milana Baroše.

Kdybych zde vyjádřil svůj názor, pravděpodobně mne v diskuzi půlka blogerů ukamenuje a druhá se mnou bude souhlasit, ale to jaksi není mým cílem. Proto zde jen nastíním oba dva odlišné pohledy na něj a Vás, kolegové, prosím o komentář.

Pohled první: Kvalitní útočník se zničenou pověstí, kterému nevyhovuje současné rozestavení a taktika českého výběru.

Všichni máme v paměti Evropský šampionát v Portugalsku před osmi lety. Milan Baroš byl tehdy stavěn na úroveň vycházející hvězdy Cristiana Ronalda, jeho úniky a góly zvedaly ze sedadel i nezaujaté pozorovatele. V Česku byl rázem tento rodák z Vigantic národním hrdinou. Prošel několika kvalitními evropskými soutěžemi a momentálně válí (i když asi už ne nadlouho) za Galatasaray Istanbul. Je druhý nejlepší střelec národního týmu, vítěz Ligy mistrů UEFA s Liverpoolem, bronzový z již zmíněného EURA 2004.

Známá je jeho láska k večírkům, rychlým vozům a ženám - jev ve sportu a ve fotbale celkem běžný. Pořád zaznívají názory, že nikdo lepší na pozici útočníka v české reprezentaci není. Stále prý má rychlost jako dříve. Jenže rozestavení našeho týmu, s jediným hrotovým útočníkem, mu jednoznačně nesvědčí. Baroš potřebuje míče do běhu a ne o ně bojovat v soubojích jeden proti třem, případně tvořit šance pro ostatní. 

Tím druhým pohledem, dnes asi častěji vykřikovaným, je: Vyhaslá bývalá hvězda, která již ztratila svou rychost a vše, co z něj dříve dělalo špičkového útočníka. Problémový, arogantní a náladová fotbalista. Vydržovaný a nedotknutelný hráč, navzdory svým špatnýn výkonům stále vytěžovaný.

Faktem je, že s tímto rozestavením rozhodně nehrajeme sami, takže Baroš není jediný útočník, který je v podobné pozici. Jeho výkony skutečně nejsou nijak oslnivé, jeho zastánci sice tvrdí, že odvede spoustu neviditelné práce, jako navazování dvou protihráčů a otevírání prostoru pro spoluhráče, ale přiznejme si, že od útočníka čekáme spíše góly, než upracovanou snahu. Taky mu škodí jeho časté rozčilování a padání při osobních soubojích. Na popularitě mu nepřidá ani fakt, že se ze zásady nebaví s novináři a fanoušky.

Mým názorem je, že pravda, jako asi vždy, je někde urpstřed. Zajímá mne ovšem i Váš názor.