Poláci vám propíchají pneumatiky!

Na konkurenčním médiu dnes vyšel článek, který popisuje, jak "Poláci" z Krzanowic propichují pneumatiky "Čechům" z Chuchelné před polskými obchody. Že prý "Polákům" dochází trpělivost s nakupujícími "Čechy." CHUDÁCI ČEŠI!!!!!!!!

Autor tohoto článku aspiruje na jakousi anticenu. Článek v nadpisu i na mnohých dalších místech píše o útocích "Poláků" proti nebohým "Čechům," dělá z toho pomalu masový všudypřítomný jev a národnostní války, abychom se nakonec dozvěděli, že ony případy má na svědomí s nejvyšší pravděpodobností jediný pachatel staršího věku (zapšklý PiS důchodce či podobný archetyp?).

Jaký je záměr tohoto článku, s jakými pochody to autor takto nafukuje a takto píše? Pro senzaci? Pro čtenost? Pro umělé rozdmýchávání nacionalistických vášní zdejších "Čechů" (kteří nejsou svým původem skutečnými Čechy) a Poláků (kteří nejsou svým původem skutečnými Poláky)?

Nebo. Prostě. Přehánějme jako autor a nafukujme. Aby se nejezdilo na nákupy do Polska? Někdo má ten zájem, aby tam občané ČR nejezdili? Kdo to zaplatil ten článek? Nepopírám, že ono skupování obchodů, následný nedostatek zboží, fronty a plná parkoviště nikoho v Polsku neštvou.

Pro kontext připomeňme, že všechny obce zmíněné v článku - tedy Chuchelná a Rohov v ČR a Krzanowice a Krzyżanowice v PL náležely až do roku 1920 nejen do stejného státu (Německo), ale i do stejné provincie (Slezsko), vládního obvodu (Opolí - Horní Slezsko) a dokonce do stejného okresu (Ratiboř).

Rohov a Chuchelná (a dalších 34 z 36 obcí Hlučínska) jsou obce obývané historicky etnickými Moravci (ve zbylých dvou obcích převažovali etničtí Němci).

Stejně tak ony Krzanowice a spousta dalších obcí za hranicemi (Pietraszyn, Borucin, Owsiszcze, Bolesław, Samborowice, Nowa Wioska, Pietrowice Wielkie, svým způsobem i Tworków a Bieńkowice) jsou tradičně obývané etnickými Moravci.

Lidé po obou stranách hranic mají dodnes stejná příjmení.

Nejvíce viditelné je toto právě v gmině Krzanowice, kde jsou dvojjazyčné polsko-německé nápisy, v kostele se konají německé bohoslužby (kde se i zpívá "moravsky" - češtinou to tam nikdo nenazývá), najdeme zde pomníky padlým německým vojákům ve světových válkách, konají se zde folklorní akce a zejména soutěže v moravštině (po našemu), tedy v totožném nářečí jako na Hlučínsku, soutěží v tomto nářečí a těchto folklorních akcí se účastní i osoby z "českého" Hlučínska.

K tomu všemu tu máme na polské straně hranice ještě po roce 1989 vzniklou slezskou národnost, ke které se hlásí velký podíl zdejších obyvatel, hnutí za slezský jazyk atd.

I v moraveckých obcích gminy Krzyżanowice a Pietrowice Wielkie jsou aktivní německé spolky (a jsou zde německé pomníky), ale moravecká aktivita je zde slabší a ani dvojjazyčné polsko-německé nápisy se zde neprosadily.

To znamená, že obce po obou stranách hranic jsou obývané z etnického hlediska totožným obyvatelstvem, se stejnou historií (začínající se od sebe odlišovat po roce 1920). Když ČSR obsadila jižní část okresu Ratiboř (dnešní Hlučínsko), tak spousta lidí nesouhlasících s Československem se právě přestěhovala třeba do těch Krzanowic. Právě spousta lidí z Chuchelné do Krzanowic před Československem utekla. Dnes tu máme článek o tom, že "obyvatelé" Krzanowic propíchávají obyvatelům Chuchelné pneumatiky.

Za umělými hranicemi se v roce 1921 konal plebiscit, zda obyvatelé chtějí přináležet k Německu či Polsku. 96,9 % obyvatel Krzanowic hlasovalo pro Německo, proti Polsku. Vedle v Pietraszynu to bylo 97,1 % pro Německo, v Borucinu 97,5 % taktéž pro Německo. Polsko obsadilo tuto oblast až v roce 1945.

Tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou, a tak postupně Československo začalo na Hlučínsku napasovávat českou identitu a Polsko na Ratibořsku identitu polskou. Vzdor tomu je na Hlučínsku 12 obcí, kde se více než 10 % obyvatel hlásí k národnosti slezské, u tří z nich to je více než 15 %. Za celé Hlučínsko činil podíl 9,7 %. Jenom a pouze.

U německé národnosti ve dvou obcích bylo více než 5 % osob k této národnosti se hlásících, u dalších čtyř to bylo mezi třemi a pěti procenty. Tedy nízký podíl (připomeňme, že v roce 1935 73,7 % obyvatel Hlučínska hlasovalo pro jakoukoliv německou stranu, Sudetoněmecká strana měla téměř 65 % všech hlasů). Německé občanství má zhruba třetina až polovina zdejších obyvatel.

Gmina Krzanowice dokonce byla původně jednou z bašt strany Mniejszość Niemiecka – Deutsche Minderheit, kdy v komunálních volbách v roce 1991 získala 75,1 % hlasů. Vzdor tomu se v roce 2002 přihlásilo k polské národnosti 53,4 % obyvatel, k německé 20,64 % a ke slezské 7,1 % obyvatel. V roce 2011 stoupl podíl německé národnosti na 27,8 %.

V gmině Pietrowice Wielkie se k německé národnosti přihlásilo rovněž přes 20 % obyvatel, u gminy Krzyżanowice to bylo "jen" 13,28 %. V rámci celého okresu Ratiboř se 22,8 % obyvatel v roce 2011 přihlásilo ke slezské národnosti a 9,7 % obyvatel k německé.

Přesto tisíckrát opakovaná lež (ve školách, v médiích, v časopisech propagující českou či polskou historii) se stává pravdou a na jedné straně je přiživován uměle napasovaný český nacionalismus, na druhé straně umělý nacionalismus polský. A tak na jedné straně máme české vlaječkáře a voliče SPD, na druhé straně uřvanou část elektorátu (nejen) PiS a polské vlaječkáře (a onoho propichovatele pneumatik).

Jak ona umělá čára na mapě dokáže rozdělit obyvatele, kteří se od sebe před rokem 1920 nijak nelišili, patřili k sobě. Najednou tady máme z jedněch "Čechy," z druhých "Poláky" a takové články, které takovéto uvažování přiživují. Místo toho, aby se zde vyvíjela aktivita tuto uměle vytvořenou hranici na severu co nejvíce vymazat. Ať žije Horní Slezsko!